Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka: == Jednoaktovka == (z lat. ''actus'' – čin, jednání, děj, přeneseně dějství), též '''jednoaktová hra''', '''aktovka'''. Kratší, obvykle anekdotická ''d...)
 
(Jednoaktovka)
Řádka 1: Řádka 1:
 
== Jednoaktovka ==
 
== Jednoaktovka ==
  
(z lat. ''actus'' čin, jednání, děj, přeneseně dějství), též '''jednoaktová hra''', '''aktovka'''.
+
(z lat. ''actus'' = čin, jednání, děj, přeneseně dějství), též '''jednoaktová hra''', '''aktovka'''.
  
Kratší, obvykle anekdotická ''divadelní hra o jednom aktu'' (tj. hraná bez přestávky). Jádro hry tvoří expozice (východisko) ústící do situace, která se dále nerozvíjí, jen se jednáním postav modifikuje až do rozuzlení, často povahy pointy. Také charaktery postav nejsou příliš rozvinuty.  
+
'''J.''' je ''kratší, obvykle anekdotická divadelní hra o jednom aktu'' (tj. hraná bez přestávky). Jádro hry tvoří expozice (východisko) ústící do situace, která se dále nerozvíjí, jen se jednáním postav modifikuje až do rozuzlení, často povahy pointy. Také charaktery postav nejsou příliš rozvinuty. Za počátek hry zpravidla autor zvolí mezní situaci (krizi nebo důležitou epizodu), přičemž závěr hry zůstává často otevřený.  
Za počátek hry zpravidla autor zvolí mezní situaci (krizi nebo důležitou epizodu), přičemž závěr hry zůstává často otevřený.  
+
  
Délka '''j-y''' se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 50 minutami. Rytmus '''j-y''' bývá velmi rychlý; dramatik nazančí situaci narážkami a prostředí popíše zhuštěnými realistickými detaily.  
+
Délka '''j-y''' se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 50 minutami. Rytmus '''j-y''' bývá velmi rychlý; dramatik naznačí situaci narážkami a prostředí popíše zhuštěnými realistickými detaily. '''J.''' se vyskytuje v podobě zápletkové komedie, frašky, někdy i komedie charakterové či komedie mravů.  
'''J.''' se vyskytuje jako zápletkové komedie, frašky, někdy i komedie charakterové či komedie mravů.  
+
  
'''J-y''' se začaly rozvíjet od konce 18. stol. Nejčastěji to byly dramatizace komické situace nebo anekdoty ('''''A. P. Čechov''''', u nás '''''V. K. Klicpera''''' nebo '''''J. Neruda'''''), ve 20. stol. vytvářely žánr '''j-y''' často autoři divadla absurdního nebo groteskního ('''''S. Beckett''''', '''''E. Ionesco ''''', '''''V. Havel''''' [př. ''Audience'', ''Vernisáž''] aj.).  
+
'''J-y''' se začaly rozvíjet od konce 18. století. Nejčastěji to byly dramatizace komické situace nebo anekdoty ('''''A. P. Čechov''''', u nás '''''V. K. Klicpera''''' nebo '''''J. Neruda'''''), ve 20. století vytvářely žánr '''j-y''' často autoři divadla absurdního nebo groteskního ('''''S. Beckett''''', '''''E. Ionesco ''''', '''''V. Havel''''' (např. ''Audience'', ''Vernisáž'') aj.).  
  
Zvláštním případem '''j-y''' je tzv. ''lever de rideau'' (angl. ''curtain raiser'', něm. Vorspiel) - '''j.''' hraná obvykle jako předehra k představení, tematicky i žánrově se liší od hlavního kusu (. fraška před tragédií). Tento žánr byl běžný v 19. stol, dnes téměř vymizel. Lze se s ním setkat v Comédie-Française, pokud je hlavní kus příliš krátký na celovečerní představení. Ve Španělsku sloužilo ''loa'' jako prolog k ''auto sacramental'' nebo ke komedii.  
+
Zvláštním případem '''j-y''' je tzv. ''lever de rideau'' (angl. ''curtain raiser'', něm. Vorspiel), tj. '''j.''' hraná obvykle jako předehra k představení, tematicky i žánrově se lišící od hlavního kusu (např. fraška před tragédií). Tento žánr byl běžný v 19. století, dnes téměř vymizel. Lze se s ním setkat v Comédie-Française, pokud je hlavní kus příliš krátký na celovečerní představení. Ve Španělsku sloužilo ''loa'' jako prolog k ''auto sacramental'' nebo ke komedii.  
  
Související pojmy: → autor, → divadlo, → hra divadelní, → dramatizace, → komedie, → anekdota, → groteska, → divadlo absurdní, → žánr, → dramatik, → epizoda, → prolog, → lever de rideau, → Comédie-Française, → fraška, → pointa, → rytmus, → auto sacramental, → tragédie.  
+
Související pojmy: → [[autor]], → [[divadlo]], → [[hra divadelní]], → [[dramatizace]], → [[komedie]], → [[anekdota]], → [[groteska]], → [[divadlo absurdní]], → [[žánr]], → [[dramatik]], → [[epizoda]], → [[prolog]], → [[lever de rideau]], → [[Comédie-Française]], → [[fraška]], → [[pointa]], → [[rytmus]], → [[auto sacramental]], → [[tragédie]].  
  
L: PAVERA, Libor a František VŠETIČKA. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, s. 13. ISBN 8071821241;
+
L:  
RICHTER, Luděk. ''Praktický divadelní slovník''. Vyd. 1. Praha: Dobré divadlo dětem, 2008, s. 7. ISBN 9788090297586.
+
PAVERA, Libor a František VŠETIČKA. ''Lexikon literárních pojmů''. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002, s. 13.  
PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ. ''Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]''. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, s. 25–6. ISBN 8070081570.
+
RICHTER, Luděk. ''Praktický divadelní slovník''. Praha : Dobré divadlo dětem, 2008, s. 7.
 +
PAVIS, Patrice, JOBERTOVÁ, Daniela. ''Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]''. Praha : Divadelní ústav, 2003, s. 25–26.  
  
--[[Uživatel:Echo|Echo]] 15. 12. 2014, 21:59 (CET)
+
Anna Goldmanová 15.12.2014
  
 
[[Kategorie:Vše]]
 
[[Kategorie:Vše]]
 
[[Kategorie:Umění]]
 
[[Kategorie:Umění]]

Verze z 16. 12. 2014, 10:49

Jednoaktovka

(z lat. actus = čin, jednání, děj, přeneseně dějství), též jednoaktová hra, aktovka.

J. je kratší, obvykle anekdotická divadelní hra o jednom aktu (tj. hraná bez přestávky). Jádro hry tvoří expozice (východisko) ústící do situace, která se dále nerozvíjí, jen se jednáním postav modifikuje až do rozuzlení, často povahy pointy. Také charaktery postav nejsou příliš rozvinuty. Za počátek hry zpravidla autor zvolí mezní situaci (krizi nebo důležitou epizodu), přičemž závěr hry zůstává často otevřený.

Délka j-y se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 50 minutami. Rytmus j-y bývá velmi rychlý; dramatik naznačí situaci narážkami a prostředí popíše zhuštěnými realistickými detaily. J. se vyskytuje v podobě zápletkové komedie, frašky, někdy i komedie charakterové či komedie mravů.

J-y se začaly rozvíjet od konce 18. století. Nejčastěji to byly dramatizace komické situace nebo anekdoty (A. P. Čechov, u nás V. K. Klicpera nebo J. Neruda), ve 20. století vytvářely žánr j-y často autoři divadla absurdního nebo groteskního (S. Beckett, E. Ionesco , V. Havel (např. Audience, Vernisáž) aj.).

Zvláštním případem j-y je tzv. lever de rideau (angl. curtain raiser, něm. Vorspiel), tj. j. hraná obvykle jako předehra k představení, tematicky i žánrově se lišící od hlavního kusu (např. fraška před tragédií). Tento žánr byl běžný v 19. století, dnes téměř vymizel. Lze se s ním setkat v Comédie-Française, pokud je hlavní kus příliš krátký na celovečerní představení. Ve Španělsku sloužilo loa jako prolog k auto sacramental nebo ke komedii.

Související pojmy: → autor, → divadlo, → hra divadelní, → dramatizace, → komedie, → anekdota, → groteska, → divadlo absurdní, → žánr, → dramatik, → epizoda, → prolog, → lever de rideau, → Comédie-Française, → fraška, → pointa, → rytmus, → auto sacramental, → tragédie.

L: PAVERA, Libor a František VŠETIČKA. Lexikon literárních pojmů. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002, s. 13. RICHTER, Luděk. Praktický divadelní slovník. Praha : Dobré divadlo dětem, 2008, s. 7. PAVIS, Patrice, JOBERTOVÁ, Daniela. Divadelní slovník: [slovník divadelních pojmů]. Praha : Divadelní ústav, 2003, s. 25–26.

Anna Goldmanová 15.12.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Joe Angrešt