Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Jízdárna

Místo upravené pro výcvik v jízdě na koni. Rozlišujeme dva typy:

1. zimní j.; rozlehlé stavení s oválnou dráhou pro jízdu na koni a s centrální prochou pro španělskou školu jízdy. Bývala včleněna do barokních zámeckých a palácových areálů.

2. letní j.; otevřená nezastřešená plocha zpravidla po boku zimní j-y.

J-y bývají vybaveny dalšími doplňky, potřebnými k výcviku koní (různé druhy překážek aj.), pro jezdce /šatny, hygienická zařízení apod.), případně galerie pro diváky. J-y bývají co do architektury jednoduché, ale v době baroka nabývaly monumentálního vzhledu, kupř. j. na Pražském hradě od G. Matheye.

Šlechta ve svých j-ách kromě výcviku koní pořádala i nejrůznější slavnosti. J-y byly na šlechtických dvorech pojímány jako menší paláce, součást rozsáhlejších zámeckých komplexů, aby v nich vynikla krása jejich ušlechtilých koní.

J. Světce u Tachova. Zdroj: hrady.cz. Přístup z: [1]

K nejznámějším j-ám u nás patří:

  • Windischgrätzova j-a ve Světcích u Tachova. Byla postavena v novorománském stylu r. 1860 z popudu Alfréda Windischgrätze a je největší j-ou v ČR a druhou největší ve střední Evropě po Španělské dvorní j-ě vídeňské.

Budova v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Je opatřena krovem s lucernou – hranolovým světlíkem, kterým do haly přichází nejvíce osvětlení. Budova je dlouhá 60,2 m, široká 52 m, vysoká 26,3 m; vlastní hala měří 20 x 40 m. Objekt byl upraven tak, že umožňoval shoz hnoje ze stájí přímo na vozy, byla zde kovárna, sklady, v patrech lóže a pokoje s toaletami. Ustájit zde bylo možno 24 koní.

  • J. Pražského hradu – sloužila svému původnímu účelu poměrně krátkou dobu, pouhých 103 let, dalších 150 let byla využívána jako skladový prostor. Posledních téměř 60 let plní funkci výstavního sálu.
  • Valdštejnská j. v Praze na Malé Straně – byla postavena r. 1630 jako součást raně barokního paláce Albrechta z Valdštejna. Svému účelu sloužila až do konce 19. stol. V současnosti slouží jako prestižní výstavní prostor Národní galerie pro konání krátkodobých výstav.

Z hlediska povrchu j-y se horní vrstvy vytváří z písku, hlíny, dřeva, geotextilií, výrobků z gumy nebo se zatravňují. Je důležité, aby povrch j-y měl správnou konzistenci, aby nebyl ani hluboký, ale ani tvrdý. Pokud je příliš hluboký, může to způsobit poranění mezikostního svalu a dalších měkkých tkání. Nadměrně tvrdý povrch naopak přispívá k rozvoji artritidy.

Odolnost proti nárazu souvisí s tvrdostí povrchu a určuje míru zpomalení při nárazu kopyta o podložku a míru otřesů tkání končetiny. Povrch by se měl trochu deformovat, aby mohl absorbovat část energie nárazu a snížil tak otřesy končetiny. Vysokou odolnost proti nárazu mají tvrdé povrchy (beton, asfalt), organické materiály (hobliny) a nízkou odolnost proti nárazu mají naopak povrchy složené z malých částeček. Příliš měkký povrch může koně unavovat.

Související pojmy: → beton, → asfalt, → palác, → baroko, → výstava, → hrad, → lóže, → kovárna, → lucerna, → aristokraticie, → krov, → zámek, → dvůr, → architektura.

L: DUDÁK, Vladislav, Rudolf POŠVA a Bořek NEŠKUDLA. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Vyd. 2., rev. a dopl. Praha: Baset, 2002, s. 457. ISBN 8086223906; SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 139; CHALUPOVÁ, Aneta. Typy povrchů jízdáren pro koně: Bakalářská diplomová práce [on-line]. [cit. 2018-7-23]. České Budějovice, 2015, s. 12–13. Dostupné na Internetu: <https://theses.cz/id/h2utpi/BP_-_kone_n_verze.pdf>; Architektura jízdárny [on-line]. Tachovský zámek, © 2010 [cit. 2018-7-23]. Dostupné na Internetu: <http://www.jizdarna-svetce.cz/architektura-jizdarny-informace-o-jizdarne.html%C2%A8%C2%A8>;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt