Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Intravilán

Pojem i. v urbanismu, architektuře, geodézii, územním plánování, popř. v krajinářství značí reálně nebo potenciálně, tj. jednak 1. zastavěnou část katastrálního území města či obce; popř. 2. nejen aktuálně zastavěné plochy, ale i pozemky k zástavbě určené. I. obvykle vyplňuje střed katastrálního území dané obce a zahrnuje nejen samotné zastavěné plochy, ale i s nimi sousedící plochy (veřejnou i soukromou zeleň, zahrady, pozemní komunikace, vodní toky a plochy). Opakem pojmu i. je v daném významu pojem → extravilán. Hranice mezi i. a extravilánem je obvykle vedena po společném vnějším obvodu zastavěných a přiléhajících ploch. Ve středověkých sídlech značil i. vždy výhradně 3. území nacházející se uvnitř hradeb.

Pojem i. je užíván i v etnografii. Jak uvádí Woitsch: „jako sídlo se v etnografii označuje základní socioekonomická jednotka, ve které žijí a pracují lidé. Zpravidla se dělí na intravilán (zastavěnou část) a extravilán (plužina, pastviny, lesy), obě části mohly být v minulosti odděleny např. kamenným ohrazením či pleteným plotem, jejich hranice však byly vždy minimálně důležitým symbolickým rozhraním.“ Podle půdorysu intravilánů a extravilánů sídel je pak lze členit na řadu typů, z nichž můžeme usuzovat na dobu jejich založení či na vliv přírodních podmínek na jejich utváření. Z půdorysů sídel lze ale vyčíst i informace o sociální struktuře bývalých rezidentů (rozmístění usedlostí bohatších sedláků), o formách komunikace a organizace prostoru (podoba a umístění návsi, síť komunikací různého řádu), o duchovním a společenském životě (umístění veřejných, technických a sakrálních staveb). (Kulturní dědictví tradiční vesnice)

Frolec, Vařeka definují i. v kontextu lidové architektury jako „souborné označení pro osídlené území ohraničené vnějším obvodem zastavěných ploch a k nim přilehlých zahrad. Intravilán je tedy tvořen zastavěnou plochou, vnitřními komunikacemi, veřejnou a soukromou zelení, ostatními plochami, jakož i vodními toky a přírodními i umělými nádržemi.“

V územním plánování je i. označováno zastavěné území vymezené územně plánovací dokumentací nebo postupem podle stavebního zákona (viz § 59 a 60 SZ). Nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1.9.1966.

Související pojmy: → extravilán, → sídlo, → databáze starých a historických map, → ikonografie, → stibologie, → komunikace, → památka sakrální, → nekrogeografie, → půdorys, → dědictví kulturní.

L: FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef, MRUŠKOVIČ, Štefan. Lidová architektura : encyklopedie. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1983, s. 76, 359 s.

Eva Heřmanová 25.11.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777