Z Arts Lexikon
Verze z 17. 8. 2013, 08:40, kterou vytvořil Zofka777 (diskuse | příspěvky) (Ganerbenburg)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Ganerbenburg

Hrad Skála u Přeštic podle M. Novobilského, P. Rožmberského. Retrokresba Jan Heřman. Zdroj: [1]
Trojhrad Eguisheim ve Francii. Zdroj: [2]
Hrad Choustník podle T. Durdíka, R. Vojkovského. Retrokresba Jan Heřman. Zdroj: [3]
Bavorský hrad Salzburg. Zdroj: [4]
Hrad Rokštejn podle Z. Měřínského. Retrokresba Jan Heřman. Zdroj: [5]

G. (z něm.) je pojem užívaný v oblasti typologie hradů a hradní architektury; g. (pro výraz neexistuje přesný český ekvivalent, volně překládán jako "skupinový hrad", "vícehrad", "multihrad", "společné, resp. skupinové hradní sídlo", "rodový hrad", "bytový hrad" nebo "hrad ve spolku" (Krčmář)) označuje 1. hrad obsahující více jader, z nichž každé je tvořeno vlastním palácem a věží; jádra jsou současně ve vlastnictví různých (samostatných) majitelů. G. byl obvykle budován společně více ekonomicky slabšími stavebníky a sloužil pak jako sídlo pro více šlechtických rodin či větví šlechtických rodů. Někdy byly g. budovány i církevními či světskými feudály pro jejich vazaly (ministeriály). Majitelé jednotlivých částí g. pak společně užívali a udržovali vnější opevnění, hospodářské a provozní části hradu (kapli, studnu, přístupovou cestu), často i jeho hospodářské zázemí. G. lze definovat i jako 2. ekonomicky výhodné společenství vlastníků hradu zakládaného již s myšlenkou jejich budoucí koexistence, tj. s primární stavební dispozicí a půdorysem umožňujícím oddělený život, dostatečné soukromí a autonomii spoluvlastníků nebo vágněji i jako 3. hrad rozdělený mezi více majitelů s tomu odpovídajícími stavebními úpravami.

G. je ale především německý právní pojem spojený s tamějším středověkým právem (tj. ve významu "hrad ve spolku"), sekundárně je jím označována i stavební a půdorysná podoba a typ hradů (tj. ve významu "vícehrad").

G. by neměl být zaměňovám s případy pojmenovávanými jako "starý" a "nový" hrad, resp. "starý" a "nový" zámek, které se sice na našich památkách objevují poměrně často, které ale představují jen části takovéhoto objektu stavebně pocházející z různého období, které byly obývány (i různými šlechtickými rody) nesouběžně, tj. v různých letech historie daného objektu (jako např. v případě hradů Rožmberka, Velhartic, Dívčí hrad (Majdštein)). Z hlediska typologie hradů, resp. (ne)existence g. je diskutován např. i hrad Valdštejn či Valečov.

G. se běžněji než u nás vyskytuje v Německu, Rakousku či ve Francii, kdy může mít 6-10 jader. Jako zahraniční příklady g. lze uvést "trojhrad" Altdahn-Grafendahn-Tanstein na pomezí Rýnska-Falce a Alsaska v Německu (viz [6]), „čtyřhrad“ nad městečkem Lastours na jihu Francie (viz [7]), "trojhrad" Haut Eguisheim v Alsasku ve Francii (viz [8]), "dvojhrady" Hardegg (viz [9]) nebo Kaja (viz [10] nebo [11]) v Dolním Rakousku, "trojhrad" Morella v Katalánsku (viz [12]), původn+ sedmihrad Salzburg v Bavorsku (viz [13]) aj.

V Čechách jako příklady dvoujádrových hradů ("dvouhradů"), resp. jako jejich výčet lze uvést pouze hrad Skálu u Přeštic a hrad Choustník, na Moravě pak Rokštejn v jeho podobě ze začátku 15. stol. V Česku je myšlenka a koncepce g. relativně cizí a vzácná.

Související pojmy: → hrad, → typologie hradů, → architektura hradní, → palác, → půdorys, → dispozice, →rekonstrukce hradů, → rekonstrukce památek, → rekonstrukce.

L: PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 2001, 439 s.; DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2009, 733 s.; KRČMÁŘ, Luděk. Vícehrad - jedna pevnost pro deset šlechtických rodin. National Geographic Česko. On-line, 2012. Přístup z: [14]; Wikipedia.org. Heslo Ganerbenburg. Přístup z: [15].

Eva Heřmanová 14.7.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777