Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Fotografie

F. je 1. proces zachycování obrazu na světlocitlivou vrstvu (tj. např. čip digitálního fotoaparátu, kinofilm, v historii třeba i desku s nanesenými chemikáliemi apod.) pomocí fotoaparátu.

Pojem f. pochází z řečtiny: fós = světlo, grafis = hrot, štětec; tudíž fotografie = kresba světlem.

F. můžeme rozdělit podle několika hledisek:

1. Podle funkce: 1a. Volná (umělecká) fotografie – cílem je pomocí konkrétních objektů nebo abstrakce vyjádřit myšlenku či pocity umělce; nějakým způsobem emocionálně zapůsobit na diváka; 1b. Užitá fotografie – pro komerční účely, fotografie reklamní, propagační, na zakázku.

2. Podle fotografovaného objektu: 2a. Krajinářská fotografie – fotografie krajiny nebo i městského prostředí, cílem je zachytit určitou (např. světelnou) atmosféru, prostředí, počasí. Příkladem významného fotografa-krajináře je Ansel Adams; 2b. Portrétní fotografie, fotografie postavy – cílem je zachytit vzhled člověka (popř. i zvířete), v některých případech i pokusit se zachytit jeho osobnost. Pozn.: Akt – fotografie nahého nebo částečně odhaleného lidského těla, cílem je nikoli vulgarita, ale estetický zážitek. Významnou fotografkou postav a portrétů je například Annie Leibovitz; 2c. Makrofotografie – obrazové zvětšení velice malých objektů (např. hmyz, kapky vody); 2d. Dokumentární fotografie – cílem je objektivně zachytit skutečnost – používá se například v novinách apod. Pozn.: Pod dokumentární fotografii patří momentka – náhodné zachycení konkrétního momentu) Za otce dokumentární fotografie je považován Henri Cartier-Bresson; 2e. Sportovní fotografie; 2f. Fotografie zátiší (objektu); 2g. A mnoho dalších (většinou se setkáváme s kombinacemi těchto kategorií, např. sportovní fotografie v krajině, dokumentární portrét atd.)

3. Podle způsobu zachycení: 3a. Celek – zachycuje prostředí, v němž se vyskytuje fotografovaný objekt; 3b. Polocelek – zachycuje fotografovaný objekt a jeho blízké okolí; 3c. Detail – fotografie zaměřená přímo na fotografovaný objekt či jeho část (v některých případech fotografujeme na všechny tři způsoby, důvodem je pochopení souvislostí s okolím a zároveň zaměření pozornosti na objekt).

F. je také pojem označující 2. obraz, který je produktem fotografování. Procesu získání fotografie z fotoaparátu říkáme „vyvolání“. Fotografie dělíme na: černobílé – barvy obrazu jsou redukovány pouze na odstíny šedi, tj. nezáleží na barevnosti, ale na světlosti fotografovaných objektů. Černobílé fotografie vznikaly zejména v historii, ale i po nástupu barevné fotografie jsou oblíbené; barevné - fotografie obsahuje širokou škálu barev (to, jaké barvy se na fotografii objeví, záleží na skutečnosti – na barvách fotografovaného objektu – a na nastavení fotoaparátu).

Související pojmy: → umění, → krajina.

Kateřina Kočí 11.1.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Quido Meruňka, Zofka777