Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Flašinet == (z lat. ''flare'' – foukat) Též '''kolovrátek''', '''flašinétl''', '''vergl''', '''verglíček''', '''orgl''' (pro podobnost varh…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 9. 1. 2020, 21:34

Flašinet

(z lat. flare – foukat)

Též kolovrátek, flašinétl, vergl, verglíček, orgl (pro podobnost varhanám). Mechanizovaný mobilní aerofon složený z řady hranových (retných) eventuálně jazýčkových píšťal, které jsou rozezvučovány z měchů. Přístup vzduchu do píšťal zamezují záklopky, které otevírají nýtky zatlučené ve válci, který se otáčí klikou. Klika zároveň uvádí do chodu měchy vpouštějící vzduch do píšťal. Později byl hrací válec nahrazen perforovaným kartonovým pás se zakódovanými skladbami.

Skříň f-u je vyráběna z ušlechtilých dřevin (př. třešeň, jasan, ořech). Čelo prospektu krášlí buď dřevěné nebo kovové píšťalky, jindy průzvučná textilie dekorovaná tkaním nebo malbou (obyčejně s krajinným či květinovým motivem). Nástroj může mít závěsný popruh (k nošení přes rameno) nebo se staví na dřevěný skládací podstavec tvaru X.

Do střední Evropy se začaly f-y šířit na začátku 19. stol. z Francie a později z Německa a Rakouska. V pol. 19. stol. se rozběhla výroba f-ů i v Čechách a na Moravě (Liberec, Chrastava, Praha, Brno, Dublovice u Sedlčan). České výrobky dosahovaly světové úrovně. Posledním výrobcem f-ů u nás byl Josef Kameník, který pracoval do své smrti v r. 1946.

Hráči na f. se říkalo verglař. Chodit s f-em se považovalo za hanbu. F. upravený k nošení na těle byl nejrozšířenější hudební automat žebravých tříd a vytlačil užívání niněry. Vedle žebráků na něj hráli i zpěváci jarmarečních písní, kočující loutkáři, provozovatelé pouťových atrakcí a kolotočů. Invalidní váleční veteráni získávali povolení k obživě pomocí f-u. Po válkách se tak flašinetáři rozšířili i na venkov, kam přinášeli z města nové valčíky, polky, mazurky, pochody i šantánové popěvky.

Na přelomu 19. a 20. stol. často nahrazovala hudba z f-ů na vesnicích při tanečních zábavách tradiční kapely. V čase mezi světovými válkami vytlačily f. v lidovém prostředí harmoniky, gramofony a orchestriony.

V dnešní době se vyrábějí moderní f-y s elektronickým čipem na speciální paměťovou kartou. Zvuková kvalita hudební produkce i způsob obsluhy nástroje jsou shodné s klasickým píšťalovým f-em; otáčením klikou se řídí dynamika hry, počáteční nasazení i dozvuk píšťal při zastavení. Výhodou těchto moderních f-ů je možnost snadno vyměňovat paměťová média a hrací repertoár tak neomezeně rozšiřovat.

Související pojmy: → repertoár, → píšťala, → čip, → harmonika, → gramofon, → orchestrion, → vesnice, → tanec, → kapela, → válka, → valčík, → polka, → mazurka, → pochod, → šantán, → město, → kolotoč, → pouť, → loutkářství, → píseň jarmareční, → textilie, → motiv, → malba, → varhany, → karton, → skladba.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl devátý. Praha : Argo, 2002, 1065 s.; KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Vyd. 1. Praha: TOGGA, 2002, s. 745–6. ISBN 80-902912-1-X; ROHÁČ, Jan. Na jarmarcích už opět zní staročeský flašinet [on-line]. Jan Roháč: Ostrov, © 2019 [cit. 2020-1-8]. Dostupné na Internetu: <https://www.flasinetar.com/>; Nové flašinety [on-line]. Organ Service Roháč – Juráň: Olomouc [cit. 2020-1-8]. Dostupné na Internetu: <http://www.organ-service.cz/aktualita1.htm>.

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo