Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Festival filmový (film festival)

Označení pro přehlídku filmů, zpravidla tematicky zaměřenou, konající se během několika dní, maximálně týdnů, a to obvykle v prostoru kin a multikin. V angličtině se používá označení film festival. F.f. jsou v současné době více provázány a někdy dokonce zařazovány do mezinárodní sítě festivalů. Ve výkladu hesla je pro zobecnění užito i množné číslo – filmové festivaly.

F.f. v současné době hrají zásadní roli v mnoha oblastech. Jsou dějištěm kultury a komerce, experimentu a zábavy, geopolitických zájmů a globální podpory. Předchůdci filmových festivalů jsou světové výstavy a veletrhy ve spojení s vynálezy kinematografie. První f.f. se odehrál 6. srpna roku 1932 v Benátkách. Vznikl jako součást bienále umění. Ve svých počátcích finančně téměř zcela závisel na podpoře vlády. Sloužil ke třem hlavním účelům: 1. podpoře turismu, 2. jako intervenční mechanismus trhu, 3. k propagandě. Zcela odlišným případem a výjimkou je však festival v Cannes, jehož první ročník se konal v roce 1946 a ihned se zařadil mezi nejhonosnější událost poválečné doby. Podstatou bylo společenské setkání (viz i → kinematografie, → bienále, → umění).

Období těsně po druhé světové válce se označuje jako „první rozkvět filmových festivalů“. F.f. této doby byly převážně jevem evropským. Konaly se ve městech jako Karlovy Vary, Edinburg, Brussel či Berlín. F.f. se na svém počátku označovaly jako tzv. „výkladní skříň“ národních kinematografií. Během 80. let se projevil i vliv marketingu. Do popředí se tak dostala i komerční přitažlivost festivalů; Cannes bylo prozářeno billboardy, reklamou a plakáty. Marketing začal být stejně důležitý jako obsah filmů. Toto období se považuje za „druhý rozkvět filmových festivalů“. V průběhu let si nejen díky f.f. vytvořily své místo na světovém filmovém trhu i filmy umělecké (art cinema), filmy 3. světa (third cinema) a nezávislé snímky (indies).

Stringer hovoří o tzv. okruhu mezinárodních f.f. (international film festivals circuit), který má svá specifika. Lze nalézt tři základní prvky charakterizující současnou situaci: 1. časové prvky – používají se jako znaky odlišnosti; Berlínský festival byl přesunut ze srpna na únor, což zvýšilo jeho přitažlivost pro premiéry; 2. představa měst co by uzlových bodů v síti; 3. festivalový obraz; dle globalizace se stírají lokální rozdíly, festivaly se musí jeden druhému podobat, ale protože se rovněž cení originalita, získává na velké ceně i to, co je lokální a specifické.

Od 90. let 20. století lze zaznamenat rozsáhlé programy podpory a financování f.f. ze strany Evropské unie. Nejznámějším takovýmto programem je MEDIA.

L: DE VALCK, M.: Film festivals: from European geopolitics to global cinephilia. Amsterodam : Amsterodam University Press, 2007; STRINGER, Julian. Raiding the Archive: Film Festivals and the Revival of Classic Hollywood. In: Grainge, Paul (ed.). Memory and Popular Film, Manchester : Manchester UP, 2003, pp. 81-96.

Marta Kloučková 1.5.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Zofka777