Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Fajáns

Zvon, fajáns, Delft, 1709. Zdroj: BRAUNOVÁ, A., s. 241
Džbán - čepák, fajáns, Boleráz, 1831. Zdroj: BRAUNOVÁ, A., s. 247
Deska, fajáns, Nizozemí, 2. čtvrtina 18. století. Zdroj. BRAUNOVÁ, A., s. 242
Kachna, fajáns, Holíč, 60.–70. léta 18. století. Majetek Moravské galerie v Brně. Foto: Tomáš Gronský. Zdroj: [1]
Džbán, fajáns, Klenčí, 2. polovina 19. století. Zdroj: BRAUNOVÁ, A., s. 341
Váza, fajáns, Delft, 1. polovina 18. století. Zdroj: BRAUNOVÁ, A., s. 243
Muzikanti, fajáns, Stupava, 1860. Zdroj: BRAUNOVÁ, A., s. 246
Stojánek na hodiny, fajáns, neznačeno (Holíč?), 2. polovina 18. století. Zdroj: BRAUNOVÁ, A., s. 245

(od italského města Faenza)

Pod pojmem f., zvané také majolika, rozumíme 1. hrnčířské výrobky z jemně plavené hlíny, porézní, opatřené zpravidla bílou cíničito-olovnatou polevou, zdobené malbou, často i s bohatou plastickou výzdobou zvýrazněnou průhlednými barevnými glazurami. Může se jednat o nádoby, figurky, obkládací a do desek nábytku vkládané dlážky aj. keramiku připomínající svým vzhledem porcelán.

F. pochází ze starověkého Egypta. Nálezy hovoří o bílé pórovině glazované zelenou a namodralou barvou (tzv. egyptská pasta). Další památky pochází z Mezopotámie - dlaždice či konvice (často okované a zdobené drahokamy). Dlaždice jsou většinou malovány pod silnou vrstvou průhledné glazury. Persko-arabské druhy f-í byly zdobeny neprůhlednými glazurami. Tento druh f-í přenesli Arabové po ovládnutí Španělska do Evropy. Výroba f-e rozkvetla zejména ve Valencii, Seville, Malaze a Xativě. Starší, arabsko-maurské výrobky jsou dokonalejší než pozdější španělské. Výrobky zdobeny listrem měděným. Zajímavé jsou dlaždice azulejos vyzdobené vtlačeným ornamentem.

Po vyhnání ze Španělska ve 13. stol. přenesli Maurové f. na ostrovy Středozemního moře, zvláště na Malorku/Majorku. Odtud se prostřednictvím Benátek šířila výroba f-e po Itálii. F. se podle malorského původu začala nazývat → majolika. Italové výrobu ovládli a zdokonalili, ve 2. pol. 16. stol. dosáhla svého vrcholu (př. díla L. della Robii). Z italských továren vynikaly kvalitou zejména urbinské. V popředí produkce stálo italské město Faenza, odkud se výrobky se vyvážely do Francie a zde byly i nazvány proto f-í, kterýžto název se udržel. Italská majolika byla, oproti španělské s orientálními vzory, elegantní a střídmá, proto se stala vývozním artiklem.

V užším smyslu f. značí jen 2. italskou keramiku sytého koloritu a dokonalého lesku s bílou cíničitou glazurou, na níž jsou barvami modrými, zelenými, fialovými a žlutými grotesky, znetvořená těla, rostlinné a živočišné útvary, masky, chiméry i mytologické výjevy. Barevná výzdoba je vpálena zároveň s cíničitou glazurou.

Z francouzských výrobků vynikaly výrobky ze Sévru, bohatě zdobené reliéfem rostlinných a zvířecích motivů. Mezistupeň mezi f-í a porcelánem představovaly výrobky továrny ve Štrasburku. V německých zemích vzniklo od r. 1660 celkem 128 fajánsových manufaktur. Dovoz čínského porcelánu zase podnítil výrobu f-e v nizozemském přístavu Delft a vznikaly zde imitace japonského a čínského porcelánu až do zač. 18. stol. Ve Švýcarsku se vyráběla pozoruhodná fajánsová kamna. Odtud se f. dále šířila do Solnohradska, na Moravu a na Slovensko.

Na Moravě vyráběla se f. již v 16. stol. Umění výroby f-e na sem přinesli novokřtěnci zvaní též habáni. První zmínky o nich máme až z doby kolem r. 1590, výroba se rozšiřovala do 1622, pak museli z náboženských důvodů zemi opustit. Největší dílny byly ve Strachotíně, Kobylí, Podivíně, Pouzdřanech, Nových Mlýnech a Šakvicích. Vyráběly se džbánky a soudečky na tvrdý alkohol zdobené květinovým ornamentem. Zboží kupovaly především lidové vrstvy na jarmarcích. Pro panstvo byly určeny tzv. šálové talíře (plné dno „opleteno“ dírkovanou síťkou). Malované talíře byly určeny k výzdobě stěn. Dalším důležitým artiklem byly čtyřboké láhve vykrajované z plátů s krátkým úzkým hrdlem na tvrdý alkohol nebo olej. Výzdoba byla vždy pouze květinová. Po odchodu habánů udržovaly tradici moravští lidoví výrobci.

Kolem 1800 podlehlo fajánsové umění konkurenci levné anglické kameniny.

F. patriotik - hrubé zboží fajánsové - mísy, talíře, picí nádoby - vyráběné 1789-1795 zdobené obrazy a hesly vztahujícími se k revolučním událostem. Nejčetnější jsou talíře s nápisem: Aux manes de Mirabeau la patrie reconnaissante 1791 (Manům Mirabeauovým vděčná vlast).

Související pojmy: → kamenina, → jarmark, → ornament, → novokřtěnci, → habáni, → porcelán, → manufaktura, → glazura, → chiméra, → groteska, → keramika, → listr, → azulejos, → pasta egyptská, → drahokam, → majolika, → malba, → ornament, → starožitnost, → sběratelství, → tradice.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátýpátý. Praha : Argo, 2002, s. 1010-1012; JANOUŠKOVÁ, Jaroslava. Habáni na Moravě. Země Světa. 2004, roč. 3, č. 4. s. 49–51; BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha : Práce, 1978, s. 407; e-Sbírky. Fajáns. [On-line]. Přístup z: [2]; La Petite Anne. DIY Práce všeho druhu. Majolika, fajáns a moje obsese nádobím. [On-line]. Přístup z: [3].

Anna Goldmanová 7.8.2013, Eva Heřmanová 16.8.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka, Zofka777