Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Expresionismus ve filmu)
 
Řádka 17: Řádka 17:
 
Režiséři: '''''Fritz Lang''''', '''''Robert Wiene''''', '''''Karl Heinz Martin''''', '''''Friedrich W. Murnau''''' aj. Filmy: ''Upír Nosferatu'', ''Kabinet doktora Caligariho'', ''Metropolis'', ...
 
Režiséři: '''''Fritz Lang''''', '''''Robert Wiene''''', '''''Karl Heinz Martin''''', '''''Friedrich W. Murnau''''' aj. Filmy: ''Upír Nosferatu'', ''Kabinet doktora Caligariho'', ''Metropolis'', ...
  
Související pojmy: → [[film]], → [[kinematografie]], → [[expresionismus]], → [[umění]], → [[scéna filmová]], → [[scénář]], → [[kompozice]], → [[mizanscéna]], → [[trh filmový]], → [[režisér]], → [[Hollywood]].
+
Související pojmy: → [[film]], → [[kinematografie]], → [[expresionismus]], → [[umění]], → [[scéna filmová]], → [[scénář]], → [[kompozice]], → [[mizanscéna filmová]], → [[trh filmový]], → [[režisér]], → [[Hollywood]].
  
 
L: <br>
 
L: <br>

Aktuální verze z 9. 4. 2017, 10:11

Expresionismus ve filmu

Expresionismus je umělecký směr, který je možné sledovat ve více druzích umění. Jeho ovlivnění právě filmové tvorby má původ v Německu, v roce 1920. Expresionistický proud ve filmu, následně pokračoval až do roku 1927. Tento rok ale neznamenal jeho úplný konec. Některé prvky můžeme sledovat i ve filmech, které byly vytvořeny po roce 1927, ale nejsou již zařazovány do expresionismu, jen jsou jím ovlivněny.

Pro světové rozšíření expresionismu v německém filmu je velmi důležité prostředí a období, ve kterém se dostává ke slovu. Je to období po první světové válce, kdy je Německo v katastrofální ekonomické situaci. Měna je velmi nestabilní a dochází k hyperinflaci. Ta znamená podporu německého exportu, mezi který patřily i nově vzniklé německé expresionistické filmy. Pro zahraničí byly německé filmy levné a odpovídaly požadované kvalitě a pro německé občany představovaly vhodný způsob, jak co nejdříve utratit nestabilní měnu před tím, než ztratí svou hodnotu.

Prvním expresionistickým filmem byl Kabinet doktora Caligariho.

Pro expresionistické filmy bylo důležité výrazné, hyperbolizované herectví. Postavy jsme často mohli vidět na plátně křičet, plakat, intenzivně prožívat emoce a používat výrazná gesta. Namísto snahy o realistické ztvárnění, používali herci trhavé či taneční pohyby. Jejich vizáž byla intenzivní, mívali nápadný make-up. Hercovo tělo se stávalo vizuálním prvkem scény. Expresionismus obecně také rád využíval deformace, kterými se snažil vyjádřit vnitřní životy, pocity, počiny postav. V souladu s touto tendencí se v expresionistických filmech běžně objevovaly deformované budovy, které bývaly namalované na specializovaných divadelních kulisách. Domy bývaly špičaté, schodiště křivá, židle vysoké. To byl důvod přesunu části natáčení z exteriéru do interiéru, do studií, které nabízely prostor pro větší hravost s vizuálním výrazem scény. Expresionistické filmy se totiž výrazem snažily přiblížit expresionistické malbě. Typické bylo tedy využívání deformovaného výtvarného stylu mizanscén.

Vliv expresionismu bylo možno vycítit už ze scénáře filmu. Scénáristé s oblibou využívali rámcové příběhy a otevřené konce. Tempo příběhu bývalo pomalejší ve srovnání s ostatními filmy daného období. Důvodem byla snaha poskytnout divákovi dostatek času na sledování typických expresionistických kompozic.

Německý expresionismus využívá různé techniky médií: mizanscénu, střih a práci kamery. Typické je hlavně využívání mizanscén, filmy se měly stát "živými kresbami". Expresivnost spojována s postavou se noří do každého aspektu mizanscény. Ve velké míře bylo používáno svícení zepředu a ze stran, v některých filmech byly použity stíny, které měly vytvořit přidanou deformaci. Střihová skladba bývala jednoduchá, lineární.

Rozeznáváme dva hlavní důvody ukončení éry tohoto německého filmu. Prvním je finanční stránka. Docházelo k stabilizaci ekonomické situace, což způsobilo otevření německého trhu zahraničním filmům. Ty představovaly silnou konkurenci. Zájem o německý film klesá i v zahraničí. Důvodem je stabilizace měny, díky které již nejsou německé expresivní filmy tak levným zbožím jako doposud. Druhým důvodem je odchod velké části německých tvůrců, režisérů do zahraničí a to hlavně do Hollywoodu. Tam tito režiséři upustili od expresionistické tvorby i když některé její prvky můžeme sledovat i v jejich pozdější tvorbě.

Režiséři: Fritz Lang, Robert Wiene, Karl Heinz Martin, Friedrich W. Murnau aj. Filmy: Upír Nosferatu, Kabinet doktora Caligariho, Metropolis, ...

Související pojmy: → film, → kinematografie, → expresionismus, → umění, → scéna filmová, → scénář, → kompozice, → mizanscéna filmová, → trh filmový, → režisér, → Hollywood.

L:
MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií : umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. Praha : Albatros, 2004, 735 s.
THOMPSON, Kristin, BORDWELL, David. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. Praha : Akademie múzických umění, 2007, 827 s., [24] s. obr. příl. Albatros Plus.
KRACAUER, By Siegfried a Edited and introduced by Leonardo QUARESIMA. From Caligari to Hitler: a psychological history of the German film. Rev. and expanded ed. Princeton : Princeton University, 2004.

Martina Vošková 2.2.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Jitka Černá, Martina v, Zofka777