Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Ex libris

(lat. z knih), také exlibris

umělecky provedený štítek se značkou nebo jménem vlastníka knihy nalepený na předsádce přední desky knihy. E.l. se liší od tzv. supralibros, které jsou umístěny na vnější straně knižní vazby (na přední desce, hřbetu nebo ořízce knihy). Vedle osobních e.l. existují též e.l. knihoven, společností, institucí. S pomocí e.l. lze zjisti, jak se měnily vlastnické vztahy ke knize.

Zpočátku sloužily k označení knižního majetku urozených vrstev nápisy se jmény majitelů nebo jen erby. Na sta heraldických e.l. (i supralibros) vysokých úředníků z řad šlechty z let 1348–1609 se dochovalo v knihách zemských desek na Moravě i v Čechách; v Praze nejstarší svazky zemských desek shořely. Další e.l. té doby nacházíme v gotických kancionálech a graduálech zpěváckých bratrstev a knihách šlechty i vzdělanců.

První tištěná e.l. se objevují asi v poslední třetině 15. stol. v Německu ve spojitosti s vzestupem dřevořezů jako grafického umění a rychlým šíření knih po vynálezu knihtisku. K nejstarším e.l. patří dřevořez Kaplana H. Iglera z konce 15. stol. s motivem ježka. Brzy se objevyla mědirytinová e.l. (nejstarší list od mistra P. P. W. z Kolína, pro pána domu v Bilsenu), později lepty. V 15. stol se rozšířilo e.l. do Francie, Itálie, Holandska, Anglie. U nás se první tištěná e.l. objevila až ve 2. čtvrtině 16. stol. Nejstarší známá česká e.l. patří J. Hodějovskému z Hodějova (5 variant knižních značek z let 1536–1541). V dalších letech už e.l. rychle přibývalo. E.l. si pořizovali osobnosti jako J. Jesenius, J. Třasanovský ad. Vedle panovníků, šlechty a duchovenstva si značky později opatřovali i právníci, lékaři a měšťané. Na přelomu 16. a 17. stol. přispěli k rozkvětu e.l. u nás umělci ze dvora Rudolfa II. (př. e.l. J. Sadelera pro P. Voka z Rožmberka). Od 18. stol. postupné šíření fabrické výroby přispělo k marginalizaci knižní kultury a postupnému úpadku do té míry, že ve stol. 19. se místo e.l. se často používaly jen vpisky, podpisy nebo majetnická razítka (zvláště z ekonomických důvodů, v institucionálních knihovnách, pořizována barvou/slepotiskem). E.l. tehdy vznikající se držela heraldických knižních značek minulosti. Častými náměty e.l. v historii byly a jsou: portrét, heraldické motivy, emblematické a architektonické prvky (interiéry knihovních sálů), rostlinné a krajinné rokokové prvky. V 19. stol. umělecký význam upadá, vyskytují se spíše e.l. čistě textové.

Znovuoživení zájmu o e. l. vzbudily na přelomu 19. a 20. stol. bibliofilové. Tvorbě e.l. se věnovalo mnoho významných umělců moderní doby (př. A. Mucha, F. Kupka, Z. Sklenář, K. Lhoták). V době totalitního režimu představovala e.l. pro grafiky příležitost ke svobodné tvorbě; mohli obesílat výstavy a soutěže v zahraničí a e.l. také byl alternativní zdroj jejich příjmů. E.l. je totiž žádaným sběratelským artiklem, pro své malé rozměry přitahuje pozornost spíše než veřejných galerií sběratelů – jednotlivců, kteří vytvářejí rozsáhlé miniaturní soukromé galerie. Poslední representativní výstavy e.l. byly v Praze uspořádány Uměleckoprůmyslovým muzeem r. 1926 a 1932.

Studiem e.l. se zabývá pomocná věda knihovnická.

Veřejná sbírka e.l. se nachází v Chrudimi v Kabinetu exlibris (detašované oddělení Památníku národního písemnictví).

V současnosti je tento způsob značení knih užíván málo a jen u významných tisků.

exlibrista – 1. sběratel e.l., 2. kdo navrhuje a vytváří e.l.


Související pojmy: → exlibrista, → Památník národního písemnictví, → galerie, → bibliofil, → dřevořez, → umění grafické, → knihtisk, → kancionál, → supralibros, → graduál.

L: VENCL, Slavomil. České exlibris - historie a současnost. Hollar, 2000, s. 9-17;

KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2007, s. 225.;

ALSCHER, Ludger. Lexikon der Kunst: Architektur, bildende Kunst, angewandte Kunst, industrieformgestaltung, Kunsttheorie. Band I., A-F. Leipzig: VEB E.A. Seemann Verlag, 1976, s.658;

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-727-7312-7., str. 254.

Anna Goldmanová 3.6.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Xvidt01