Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Estetika (aesthetics)

Pojem e. (z řec. aisthetikos = vnímavost, cit pro krásu) označuje 1. nauku o smyslovém poznání a jeho prvcích, v širším slova smyslu 2. vědu, filosofickou disciplínu zabývající se podstatou, projevy a působením krásy na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů, zvláště pak v oblasti umění, nebo se také pojem e. objevuje 3. v souvislosti s Kantovou e. transcendentální.

K dějinám e. položili základ již významní filosofové jako Platón a Aristoteles.

Pojem e. se poprvé objevil v polovině 18. století v díle Aesthetica německého filozofa Gottlieba Baumgartena. Ten e. pojal jako vědu o kráse, dokonalosti věci samotné. Všeobecně však e. chápe jako teorii smyslového poznání, čímž do filosofie přinesl oblast cítění a pocitů. Baumgarten se zabýval určováním podstaty a vnitřních zákonů krásného a jeho pojmovým odlišováním od užitečna. V té době se jednalo o vědu s pevnými pravidly, filosofové předepisovali pravidla pro krásno, tedy přímo diktovali co pro člověka krásné je, a co naopak není.

V dnešní době estetické prvky do denního vnímání každého z nás pronikají různě velkou měrou a v mnoha případech je krásno určováno nejnovějšími trendy. Estetika v současnosti je vědou o estetické funkci, tedy jakési síle, která utváří hodnotu. Nositelem estetické funkce se může stát jakákoliv věc a jakákoliv událost či dění. Hranice mezi estetickou a mimoestetickou oblastí není pevně stanovena, zpravidla je závislá na vnímavosti jedince a mění se průběhem života, změnou nálad či nějakou významnou událostí.

V umění má estetická funkce vedoucí postavení, v mimoumělecké oblasti je její význam druhotný. Nedá se říci, že estetická funkce je ovládána individuem, tedy každým z nás, její rozložení je spojeno s určitým společenským celkem.

S pojmem e. souvisí estetická norma, což je pravidlo, kterým je hodnota měřena. Estetická norma se jako každé pravidlo mění, pochází z vysokého umění a odtud se dostává do oblasti každodenního života. V určitém společenství lidí vzniká soužití mnoha estetických norem.

Související pojmy: → kýč, → umění vysoké, → umění nízké.

L: KLIMEŠ, Jiří. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1985; s. 148; ABZ Slovník cizích slov. Heslo estetika. Přístup z: [1]; Wikipedie.cz. Heslo Estetika. Přístup z: [2]; MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie I. Brno : Host, 2007; Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích, sv. 1., Praha : Ottovo nakladatelství, 2010; Universum, všeobecná encyklopedie, díl 2., Praha : Odeon, 2000.

Petra Kozáková 21.12.2012, Tereza Buriánková, Ondřej Pešek 31.10.2012, Eva Heřmanová 30.4.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Ope, Quido Meruňka, Zofka777