Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Desky zemské

Veřejné úřední knihy zajišťující usnesení stavovských soudů a správy, jimiž byla zabezpečována veřejná i soukromá práva stavů. Zapisovaly se do nich svobodné statky a veškeré manipulace s nimi (desky trhové – libri contractuum), ale také trestní záležitosti šlechtických osob (desky půhonné – libri citationum). Tyto desky byly od počátku vedeny odděleně. K rozšíření řady d. z. došlo nejprve za Karla IV., kdy přibyly desky zápisné (libri obligationum), pro evidenci dluhů. Dělí se na desky větší s dluhy nad 100 kop a desky menší s dluhy pod 100 kop. Desky památné (libri memoriarum) určené pro zápis královských majestátů, sněmovních usnesení a obecných i zvláštních nálezů vznikly ve 2. pol. 15. stol. Uznáno mělo být dle výnosu Karla IV z r. 1359 pouze ty smlouvy stavů, dary, zástavy, nákupy, směny, odstoupení, rozdělení, odevzdání a spolky, které byly do těchto desek zapsány.

D. z. v Čechách se prvně objevují někdy po r. 1260, za vlády Přemysla Otakara II. Uchovávány byly na Pražském hradě, kde byly s výjimkou jednoho kvaternu půhonného z let 1316–1325 zničeny požárem v r. 1541.

D. z. moravské začaly být vedeny po vzniku moravského zemského soudu, pravděpodobně před koncem 13. stol. První přímé doklady pocházejí z r. 1348. Stejně jako v Čechách se dělily na desky půhonné, trhové a zápisné. Zvláštností je jejich vedení ve dvou řadách: olomoucké a brněnské, protože moravský zemský soud zasedal až do r. 1642 střídavě v obou městech. Moravské d. z. se dochovaly kompletní.

Ve Slezsku byly d. z. založeny ve 14. stol., a sice v opavském a krnovském knížectví. V 16. stol. k nim přibyly d. z. těšínské. Desky půhonné byly zde zvány desky přední a desky trhové jako zadní.

Spolu s deskami dvorskými je do r. 1549 vedl Úřad d. z., proto byly vedeny oboje desky po formální stránce podobně. Působnost desek dvorských byla však mnohem omezenější než působnost d. z.

V 15. a 16. stol. se mnohé manské statky vyvázaly z lenního svazku, osvobodily se a byly tudíž předpsány z desek dvorských do d. z. Naopak po r. 1620 bylo opět 116 svobodných statků přeměněno v manské a přepsáno z d. z. do dvorských. Postupně byly tyto statky propuštěny až na jeden opět z poměru lenního.

Za dobu své existence prošly d. z. několika zásadními proměnami. Velké změny zaznamenáváme v letech 1480, 1518, 1628, 1641. Dle patentu Josefa II. z r. 1783 ztratil Úřad d. z. svoji samostatnost a vplynul společně s dalšími úřady do moravskoslezského zemského práva. Jeho pravomoci převzal zemský soud. Význam d. z. klesl klesl na úroveň pozemkové knihy pro stavovské statky a sloužily pro zápisy dluhů, převodů či závěti na svobodném pozemkovém majetku. Od r. 1850 přešly d. z. k okresnímu soudu II. sekce v Brně, a zde byly spojeny s lenními knihami olomouckými a s pozemkovými knihami města Brna a okolních panství. Moravské d. z. jsou vzácnou a jedinečnou písemnou památkou českého zemského práva a jeho dějin, zahrnující léta 1348–1884.

Související pojmy: → desky dvorské, → smlouva, → kniha, → právo, → šlechta, → soud, → knížectví, → patent, → kvatern, → léno, → panství, → okres.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl sedmý. Praha : Argo, 2002, 1021 s.; Stavovské rukopisy, 1348 - 1884 [on-line]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2019-4-30]. Dostupné z: <http://www.mza.cz/zemske-desky-na-webu>. WIHODA, Martin. Desky zemské [soubor odpovědníku, online pro studenty předmětu]. In: Informační systém MU. Studijní materiály předmětu FF:HIA105 Úvod do studia středověkých dějin

(jaro 2011), [složka] Brno : Masarykova univerzita, 2008. [cit. 2019-4-30]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011HIA105/ZD.pdf>

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka