Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Design (design)

Termín pochází z fr. (v překladu znamená kresbu či vzor), odvozený z latiny de-signare, tj. označit, vyznačit, a postupně dostal také významy „navrhnout“ i „návrh" (viz Wikipedia). Kořeny slova d. lze najít take v italštině, a to ve slově disegno. Tento pojem označoval v době renesance návrh či kresbu, ale také nápad či ideu, která je základem jakékoliv práce. Dle tohoto významu byl v 16. století v Anglii používán pojem d. jako ,,plán něčeho, co má být realizováno”, ,,první kresebný návrh uměleckého díla”, ale také už i "předmětu umění” (Bürdek, 1994).

V širším a současnějším slova smyslu znamená d. 1. proces tvarování, navrhování vzhledu průmyslově vyráběných produktů nebo 2. výsledný vzhled průmyslového výrobku podle ergonomických a estetických měřítek (také industrial design) nebo → design produktový.

Dle Ottovy všeobecné encyklopedie je d. jakožto návrh průmyslového produktu proces, v jehož průběhu vzniká forma produktu v interakci se stanovením jeho funkcí. Funkcí není myšlena pouze technická nebo ergonomická funkce,ale také funkce estetická, sémantická či symbolická.

Dle Klimeše je d. „Tvůrčí činnost, jejímž cílem je určit vlastnosti, formy průmyslových výrobků a jež směřuje k obsáhnutí všech stránek životního prostředí; vnější úprava a vzhled průmyslových výrobků“, resp. dle ABZ Slovníku cizích slov je d. definován jako „Vzhled, tvar; návrh tvarování výrobku sjednocující funkční účelnost a estetický vzhled.“

Dle Kotlera (2007) je d. „souhrn vlastností, které mají vliv na to, jak produkt vypadá a funguje s ohledem na požadavky zákazníků“. Kotler zdůrazňuje, že kromě estetického kritéria vnější atraktivity hrají významnou roli také kritéria praktičnosti a funkčnosti: snadné otevření obalu, snadné sestavení výrobku, snadné používání výrobku, snadné opravení výrobku, snadné zbavení se výrobku (Kotler, 2003).

D. v zúženém významu znamená označení vnějšího vzhledu či tvaru určitého objektu, může také znamenat grafický návrh a úpravu. D. je primárně vnímaný zrakem, nejdůležitějším lidským smyslovým orgánem. Vnější vzhled a forma mají zásadní vliv na vnímání sledovaných objektů a následné chování lidí.

D. v ideálním případě propojuje estetický vzhled konkrétních produktů s praktickým využitím. Je oborem, kde se přirozeně potkává umělecká tvorba s účelnou aplikací v realitě. V souvislosti s d. a jeho používáním bývá zmiňováno užité umění (→ umění užité), v němž jde o výtvory užívané lidmi v běžném životě, které ale kromě své praktické funkce přinášejí i užitek svou estetikou (nábytek, nádobí, stroje, oblečení, šperky, knihy a knižní obálky, viz → umění knižní apod.).

Protože se lidé na základě vnímání estetiky a vzhledu často rozhodují nebo se jím nechají ovlivnit, patří d. mezi klíčové nástroje marketingu (viz → marketing), kterými působí na chování zákazníků. V marketingové terminologii (Boučková) je pojem d. užíván v různých souvislostech: a) design výrobku (podstatou je maximální sladění čtyř prvků: funkčnosti, estetiky, elegance a ergonomie); b) design architektury (řešení interiéru a exteriéru průmyslových a komerčních staveb); c) design firmy (vizuální signály, kterými se firma prezentuje).

Související pojmy: → design umělecký, → designer.

L: ČERNÁ, Jitka, JOHNOVÁ Radka a kol. ARTS MARKETING: Marketing umění a kulturního dědictví. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2007; KOTLER, Philip a KELLER Kevin Lane. Marketing Management. Praha : Grada Publishing a.s., 2007; KOTLER, Philip. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Praha : Management Press, 2003; BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Praha : C. H. Beck, 2003; KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1994; ABZ slovník cizích slov, přístup z: [1]; Ottova všeobecná encyklopedie. Praha : Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2003.

Barbora Mitošinková 1.5. 2012, Marie Nováková 13.1.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777