Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Dekonstruktivismus

D. je architektonická tendence či směr, který čerpá z filosofie dekonstrukce, ježu rozvinul v roce 1967 Jacques Derrida, vycházející z myslitelů 19. a 20. století: Adorna, Foucalta, Marxe aj.

D. se začal uplatňovat v architektuře na přelomu 70. a 80. let 20. století v Evropě a v USA. V roce 1988 se konala první výstava „Deconstuctivist Architecture“ v New Yorku, zúčastnili se jí Frank O. Gehry, Daniel Liebeskind, Rem Kolhaas, Petr Eisenman, Zaha Hadid(ová), Coop Himmelb(l)au, Bernard Tschumi.

Architekti d-u vycházejí z postmoderní architektury, ale popírají novoklasicistické formy. Navazují na ruský konstruktivismus a aplikují různé výtvarné konceptuální a technické přístupy, výrazně používají počítačovou techniku. Využívají geometrické deformace (rotace, naklánění, vzájemné posuny vrstev, rozbíhání linií, úhlové natáčení částí atd.).

Mezi nejvýznamnější stavby ve světě lze zařadit: Židovské muzeum v Berlíně, Imperiální válečné muzeum v Manchesteru (Daniel Libeskind), Vitra Design muzeum v Weil am Rhein, Koncertní hala Walt Disney v Los Angles, Guggenheim muzeum v Bilbao (Frank O. Gehry), UFA Kristallpalast v Drážďanech (Coop Himmelb(l)au). V České republice je v dekonstruktivismu postaven v Praze Tančící dům na břehu Vltavy, navržený Frankem O. Gehrym a Vladem Milunićem.

Související pojmy: architektura, dekonstrukce, filosofie, myslitel, výstava, architekt, posmoderna, postmodernismus, novoklasicismus, konstruktivismus, geometrie, deformace, stavba.

L: MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. 4. Praha : Idea Servis, 2002. 197 s. KOCH, Wilfried. Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha : Euromedia Group - Knižní klub, 2012. 552 s. VÁVRA, Jiří. Od impresionismu k postmoderně: dějiny vizuálního umění. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2001. 127 s.

12.5.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Hugoline, Zofka777