Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

DIY kultura

Pojem D.k., tj. „udělej si sám“, značí v obecném smyslu 1. druh kultury či životního stylu, kdy si lidé sami, bez profesních znalostí či bez profesionální podpory zhotovují určité věci (výrobky), jež slouží jim nebo i ostatním lidem; v oblasti umění a kultury jde o 2. protipól pasivní masové kultury veřejných sdělovacích prostředků, protipól zábavního průmyslu; 3. svébytný postoj k životu, preferující hodnoty, které jsou v opozici proti hodnotám nabízeným většinovou společností a jejím zřízením, tj. alternativní životní styl; 4. hnutí hlásající návrat ke kořenům kultury a k sebekultivaci (pomocí vlastního úsilí nebo pomocí vlastní tvorby, jakkoliv pomíjivé, nedokonalé a regionálně limitované); 5. subkultura (hnutí) stojící mimo hlavní, oficiální, konzumní kulturu nebo i v opozici proti ní (kontrakultura). Nejšířeji lze D.k. definovat jako 6. kulturu, pro kterou je typické vymezování se proti konzumerismu, autonomie, omezenost prostředků, recyklace, řemeslná zručnost a soběstačná produkce. D.k. lze proto také považovat za 7. jeden z modelů trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Podle Wikipedie se D.k. začala rozšiřovat na přelomu 60. a 70. let v západní Evropě a v Severní Americe, a to především mezi studenty vysokých škol ,primárně jako forma protestu proti estetické úrovni některých průmyslově vyráběných výrobků, zejména oblečení. Šlo ale i o formu politického protestu proti konzumnímu způsobu života a proti praktikám některých nadnárodních korporací. Ve východní Evropě měla D.k. podobu spíše takových činností, které pomáhaly zvyšovat životní úroveň obyvatel vlastní výrobou nedostatkového zboží (např. módních doplňků, módních oděvů), které měly charakter „únikových“ aktivit (chataření, chalupaření, tramping, zahrádkaření) nebo které - v oblasti kultury - měly podobu vydávání samizdatových tiskovin, amatérských (např. punkových) nahrávek, amatérských audiovizuálních děl, amatérského (např. loutkového) divadla či amatérského muzicírování.

V 80. letech 20. století se představitelé a mluvčí hnutí DIY kultury, zejména v USA, zaštiťovali heslem „DIY or DIE“ (tj. Do it yourself or die), ale i dalšími hesly jako: „Přístup k počítačům musí být neomezený. Všechny informace musí kolovat svobodně a zadarmo. Na počítači můžeš vytvářet umění. Představivost je důležitější než vzdělání. Naučte se dobře pravidla, abyste je mohli správně porušovat. Jakmile je něco složité zjednodušte to. Nemůžete-li to zjednodušit, zrušte to! Sdílej zodpovědnost s druhými. Komunikace brání nedorozumění a další“. (Overstreet) Stručněji lze principy a cíle DIY hnutí charakterizovat jako zbavení se pasivity, osvojení si spontánnosti, akčnosti a rozhodnosti, svobodomyslnosti; potřeba seberealizace, sdílení a sblížení lidí; chuť tvořit, ale i ovlivňovat, měnit či bořit (nebo též "život do vlastních rukou", "dělej to po svém" či "spoléhej se hlavně na sebe"). Sounders verbalizuje zásady D.k. v kontextu hudební techno scény několika typickými větami: „Tohle bude ohromné - to si uvědom. Nechej si narůst křídla, abys mohl létat.“, „Naslouchej novým lidem.“, „Sdílej zodpovědnost s druhými.“, „Sobectví znič v samém zárodku - nedopusť žádné boje o moc.“, „Komunikace brání nedorozumění - proto mluv s druhými.“, „Pokud se tu necítíš dobře, předej svou práci jinému a jdi pryč!“, „Nikdy se nesměj těm vypaseným sviním nahoře.“

Později je D.k. neodmyslitelně spojována i s počítači a internetem, jež představují velký potenciální prostor pro tvůrčí činnost, hledání souvislostí, ale i interdisciplinárnost, kombinování, propojení, recyklování, sdílení, nestrannost, otevřenost apod. Pro D.k. je dále charakteristická decentralizovanost, nehierarchičnost a zpravidla i apolitičnost, autentičnost, originalita, neodcizenost.

K principům D.k. v kontextu současné kulturní produkce uvádí Bourriaud: „Vzdálenost mezi výrobou a spotřebou v našem každodenním životě se každým dnem zmenšuje. S využitím koupených nahraných desek můžeme i bez znalosti not vytvořit hudební skladbu. Z širšího pohledu lze říci, že spotřebitel customizuje a adaptuje kupované výrobky pro sebe, pro své potřeby. Přepínání televizních programů je rovněž „výrobou“, je to jakási nesmělá produkce v rámci odcizeného času zábavy: s prstem na dálkovém ovladači si vytváříme vlastní program. Systém Do it yourself bude brzy fungovat ve veškeré kulturní produkci.“

České projevy D.k. lze kromě tradice chatařství, chalupářství a kutilství obecně (např. receptáře, později hobbymarkety) nalézt na přelomu 80. a 90. let 20. století i v hnutí punku a hardcoru; jedním z nejviditelnějších projevů D.k. se pak i u nás staly squaty (např. Ladronka v Praze), freeparties, CzechTekky aj.

Související pojmy → subkultura, → kontrakultura, → sampling, → kreativita, → DIY fashion.

L: SOUNDERS, Nicholas (1996). Extáze a technoscéna. Brno : Jota, 336 s.; BOURRIAUD, Nicholas (2004). Postprodukce. Praha : Tranzit, s. 32, 104 s.; FENDRYCHOVÁ, Tereza (2010). Hledání společného jmenovatele – REMIX jako jednotící princip v současné kultuře. Diplomová práce, Filosofická fakulta, Masarykova universita v Brně, 61 s.; OVERSTREET, Martina. Revue Labyrint. Časopis pro kulturu. č. 19-20/2006. Praha : Labyrint, s. 1-3, 304 s.; WIKIPEDIE. Heslo Do it yourself. Přístup z: [1]

Eva Heřmanová 26.8.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Zofka777