Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Dědictví (heritage)

V původním pojetí je d. ryze 1. právnický termín označující majetek a závazky, které přecházejí ze zemřelé osoby na dědice. Dnes je tento termín běžně používán i v 2. neprávnickém významu, tj. ve smyslu odkazu minulosti směrem k dnešku a k budoucnosti, tj. odkazu jak jednotlivců, tak i celých generací.

Na d. a zejména dědictví kulturní lze nahlížet a posuzovat jej i z hlediska jeho formování. Některé artefakty mohou být považovány za d. již v době či okamžiku svého vzniku (např. umělecké předměty, → artefakt), jiné se d. stávají až v průběhu času (např. díky svému stáří nebo díky své unikátnosti), jiným artefaktům může být status d. udělen (a to v různých významech: dědictví v právnickém smyslu, tj. po jakékoliv osobě; dědictví v kulturně historickém smyslu, tj. d. po určité známé osobnosti, evropské dědictví, národní dědictví, v přeneseném významu např. i dědictví druhé světové války; také dědictví v institucionalizovaném kontextu, např. dědictví UNESCO, viz WHL).

Na d. lze dále nahlížet i na základě různých kritérií, tj. a) podle jeho charakteru: dědictví přírodní a dědictví kulturní, b) podle formy: dědictví hmotné a dědictví nehmotné, c) hierarchicky podle významnosti: d. celosvětově či kontinentálně významné, národní, regionální a lokální d., d) podle způsobu vlastnictví (individuální a kolektivní d.), e) podle preferencí (pozitivní a negativní d.). Viz i Rudová.

Na široký pojem d. lze nahlížet i obecnou optikou tzv. „kostky dědictví“, tj. jakéhosi trojrozměrného pojetí dědictví, jež ve svých studiích užívá např. Howard (viz obr. 1).

Obr. 1: Kostka dědictví

Noname987654.jpg

Zdroj: Vlastní úprava dle Howard (2003) a Rudová (2010)


L: HOWARD, Peter. Heritage: Management, Interpretation, Identity. Continuum, London, 2003, 278 s.; RUDOVÁ, Pavla: Kulturněhistorický potenciál rozvoje periferních oblastí v Česku. Diplomová práce, PřF UK Praha, 2010, 103 s.

Eva Heřmanová 18.2.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Zofka777