Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 9: Řádka 9:
 
V řeckém domě bývala krytá '''c.''' na sloupech pod peristylem, v římském domě v atriu pod impluviem. Zejména veřejné '''c-y''' byly pečlivě upravovány – aby se dešťová voda čistila od prachu, probíhala několika místnostmi, a tím, jak se její rychlost zmírňovala, nečistota se usazovala. Zachovaná '''c.''' ve Firmu (dnes Fermo) v Picenu sestává z řady klenutých síní o ploše 9 x 6 m a výšce 5,2 m, rozdělených ve směru vertikálním ve dvě poschodí. Z horního poschodí protékala voda do dolního a tam protékala obloukovými přechody z místnosti do místnosti. Podobný systém býval zřizován i pro pramenitou vodu (např. ''Aqua Virgo'' na mons Pincius na severu Říma ústila do '''c-y''' složené ze čtyř klenutých místností, přičemž dvě a dvě byly umístěny nad sebou).  
 
V řeckém domě bývala krytá '''c.''' na sloupech pod peristylem, v římském domě v atriu pod impluviem. Zejména veřejné '''c-y''' byly pečlivě upravovány – aby se dešťová voda čistila od prachu, probíhala několika místnostmi, a tím, jak se její rychlost zmírňovala, nečistota se usazovala. Zachovaná '''c.''' ve Firmu (dnes Fermo) v Picenu sestává z řady klenutých síní o ploše 9 x 6 m a výšce 5,2 m, rozdělených ve směru vertikálním ve dvě poschodí. Z horního poschodí protékala voda do dolního a tam protékala obloukovými přechody z místnosti do místnosti. Podobný systém býval zřizován i pro pramenitou vodu (např. ''Aqua Virgo'' na mons Pincius na severu Říma ústila do '''c-y''' složené ze čtyř klenutých místností, přičemž dvě a dvě byly umístěny nad sebou).  
  
Zvláštní podobu mají východořímské '''c-y''' ze 4. století, jejichž vnitřní prostor je členěn čtvercovou sítí sloupů, na kterých spočívají sférické klenby. Strop se skládá z kleneb tvaru kulového vrchlíku (kaloty). někdy byly stavěny dva sloupy vedle sebe, aby byl zaklenutý prostor vyšší. '''C.''' Bin-Bir-Direk v Instanbulu má půdorys 84 x 75 m a klenbu nese 224 sloupů; hlavice sloupů mají zvláštní kubickou formu. Další istambulská '''c.''' Yerbaran poblíž chrámu Hagia Sophia je největší '''c-ou''' tohoto města. Klenbu z cihel nese 336 sloupů s korintskými hlavicemi; stěny jsou z antického betonu. V Istambulu je dnes známo více než 30 '''c-en'''. Mnoho z nich se užívalo ještě na konci 19. století.  
+
Zvláštní podobu mají východořímské '''c-y''' ze 4. století, jejichž vnitřní prostor je členěn čtvercovou sítí sloupů, na kterých spočívají sférické klenby. Strop se skládá z kleneb tvaru kulového vrchlíku (kaloty). někdy byly stavěny dva sloupy vedle sebe, aby byl zaklenutý prostor vyšší. '''C.''' Bin-Bir-Direk v Instanbulu má půdorys 84 x 75 m a klenbu nese 224 sloupů; hlavice sloupů mají zvláštní kubickou formu. Další istambulská '''c.''' Yerbaran poblíž chrámu Hagia Sophia je největší '''c-ou''' tohoto města. Klenbu z cihel nese 336 sloupů s korintskými hlavicemi; stěny jsou z antického betonu. V Istanbulu je dnes známo více než 30 '''c-en'''. Mnoho z nich se užívalo ještě na konci 19. století.  
 
Krásné jsou i '''c-y''' v Alexandrii a Adenu.
 
Krásné jsou i '''c-y''' v Alexandrii a Adenu.
  
Řádka 22: Řádka 22:
 
'''3.''' ''Vůz s touto nádrží''. Cisternová loď se zve tanker.  
 
'''3.''' ''Vůz s touto nádrží''. Cisternová loď se zve tanker.  
  
Související pojmy: → [[sloup]], → [[beton]], → [[chrám]], → [[hrad]], → [[středověk]], → [[štola]], → [[studna]], → [[hlavice]], → [[klenba]], → [[srub]], → [[vodovod]], → [[město]], → [[cihla]], → [[peristyl]], → [[atrium]], → [[impluvium]], → [[oblouk]]
+
Související pojmy: → [[sloup]], → [[beton]], → [[chrám]], → [[hrad]], → [[středověk]], → [[štola]], → [[hlavice]], → [[klenba]], → [[srub]], → [[město]], → [[cihla]], → [[peristyl]], → [[atrium]], → [[impluvium]], → [[oblouk]]
  
 
L: <br>
 
L: <br>

Aktuální verze z 31. 12. 2016, 19:03

Cisterna

(z lat. cisterna = vodní nádrž)

1. Nádrž na dešťovou vodu. Obvykle byla zahloubená do terénu, ale nedosahovala k hladině spodní vody. C-y mohly být zděné, nejjednodušší měly stěny zpevněny srubovou konstrukcí. Mohly mít kruhový nebo kvadratický průřez, s válcovitým, hranolovým nebo kónicky se zužujícím tělem. Někdy (hlavně ve Středomoří) měly hruškovitý tvar, aby se užší horní částí neodpařovalo tolik vody.

Užívaly se jako zdroj vody tam, kde nebyla zřízena studna nebo vodovod, příp. jako doplňkový zdroj užitkové vody, nejčastěji v Orientě a v suchých oblastech.

V řeckém domě bývala krytá c. na sloupech pod peristylem, v římském domě v atriu pod impluviem. Zejména veřejné c-y byly pečlivě upravovány – aby se dešťová voda čistila od prachu, probíhala několika místnostmi, a tím, jak se její rychlost zmírňovala, nečistota se usazovala. Zachovaná c. ve Firmu (dnes Fermo) v Picenu sestává z řady klenutých síní o ploše 9 x 6 m a výšce 5,2 m, rozdělených ve směru vertikálním ve dvě poschodí. Z horního poschodí protékala voda do dolního a tam protékala obloukovými přechody z místnosti do místnosti. Podobný systém býval zřizován i pro pramenitou vodu (např. Aqua Virgo na mons Pincius na severu Říma ústila do c-y složené ze čtyř klenutých místností, přičemž dvě a dvě byly umístěny nad sebou).

Zvláštní podobu mají východořímské c-y ze 4. století, jejichž vnitřní prostor je členěn čtvercovou sítí sloupů, na kterých spočívají sférické klenby. Strop se skládá z kleneb tvaru kulového vrchlíku (kaloty). někdy byly stavěny dva sloupy vedle sebe, aby byl zaklenutý prostor vyšší. C. Bin-Bir-Direk v Instanbulu má půdorys 84 x 75 m a klenbu nese 224 sloupů; hlavice sloupů mají zvláštní kubickou formu. Další istambulská c. Yerbaran poblíž chrámu Hagia Sophia je největší c-ou tohoto města. Klenbu z cihel nese 336 sloupů s korintskými hlavicemi; stěny jsou z antického betonu. V Istanbulu je dnes známo více než 30 c-en. Mnoho z nich se užívalo ještě na konci 19. století. Krásné jsou i c-y v Alexandrii a Adenu.

C. se staví tak, aby se udělala zásoba vody na dobu nedostatku. Proto se před stavbou musí vypozorovat, kolik vody a kdy naprší. Často se voda před průchodem do c-y čistí průchodem před vrstvu písku.

C-y bývaly také u středověkých hradů. Někdy se tesaly do skály. C. vznikaly i při hloubení studen – to když studnaři nenarazili na pramen. U hradů bez studny se voda do c-en obvykle musela dovážet (přepadovými kanálky při dešti voda odtékala a při delším obléhání nebo suchu voda nedostačovala) – např. u takových hradů jsou Kašperk, Velhartice, Bezděz. Naopak hrad Vyšehrad za Karla IV. měl c-y, studnu i vodovod, který sváděl prameny až z Kavčích Hor. C. na Karlštejně je hluboká 84 m a vodu z potoka do ní přivádí vyhloubená štola – studnu hloubili tak dlouho, až se dostali na úroveň potoka.

Velký rozvoj používání c-en nastal na konci 19. století spolu s výstavbou železnic, protože parní lokomotivy potřebovaly pro svůj pohon dostatek vody (cisternové železniční vozy).

2. V širším smyslu nádrž (zděná, kovová, dřevěná) na jakoukoli kapalinu (vodu, petrolej, dehet apod.)

3. Vůz s touto nádrží. Cisternová loď se zve tanker.

Související pojmy: → sloup, → beton, → chrám, → hrad, → středověk, → štola, → hlavice, → klenba, → srub, → město, → cihla, → peristyl, → atrium, → impluvium, → oblouk

L:
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 171–172.
POKORNÝ, Kamil. Hradní studny, potíže s vodou [on-line]. 16.10.2016, © 2015. Přístup z: [1]
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl pátý. Praha : Argo, 2002, 911 s.
SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Praha : Academia, 1973, s. 121.

Anna Goldmanová 27.12.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777