Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 28: Řádka 28:
 
Související pojmy: → [[kupole]], → [[manéž]], → [[amfiteátr]], → [[gladiátor]], → [[klaun]], → [[artista]], → [[půdorys]], → [[starověk]], → [[antika]], → [[hradby]], → [[král]], → [[císař]], → [[brána]], → [[lóže]], → [[aréna]], → [[oltář]], → [[socha]], → [[sloup]], → [[triumf]], → [[křesťanství]], → [[pohřeb]], → [[hlediště]], → [[dostih]], → [[oppidum]], → [[censor]], → [[tribuna]], → [[cirkus nový]]
 
Související pojmy: → [[kupole]], → [[manéž]], → [[amfiteátr]], → [[gladiátor]], → [[klaun]], → [[artista]], → [[půdorys]], → [[starověk]], → [[antika]], → [[hradby]], → [[král]], → [[císař]], → [[brána]], → [[lóže]], → [[aréna]], → [[oltář]], → [[socha]], → [[sloup]], → [[triumf]], → [[křesťanství]], → [[pohřeb]], → [[hlediště]], → [[dostih]], → [[oppidum]], → [[censor]], → [[tribuna]], → [[cirkus nový]]
  
L: SVOBODA, Ludvík. ''Encyklopedie antiky''. Praha : Academia, 1973, s. 120.  
+
L: <br />
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 56–57.
+
SVOBODA, Ludvík. ''Encyklopedie antiky''. Praha : Academia, 1973, s. 120. <br />
BAHNÍK, Václav. ''Slovník antické kultury''. Praha : Svoboda, 1974, s. 122.
+
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 56–57. <br />
ŽALUDOVÁ, Lenka. ''Život v současném českém cirkuse: Magisterská diplomová práce'' [on-line]. Brno, 2014, s. 14. Přístup z: [http://is.muni.cz/th/361802/ff_m/Magisterska_diplomova_prace_Zaludova_2.txt]  
+
BAHNÍK, Václav. ''Slovník antické kultury''. Praha : Svoboda, 1974, s. 122. <br />
 +
ŽALUDOVÁ, Lenka. ''Život v současném českém cirkuse: Magisterská diplomová práce'' [on-line]. Brno, 2014, s. 14. Přístup z: [http://is.muni.cz/th/361802/ff_m/Magisterska_diplomova_prace_Zaludova_2.txt] <br />
  
 
Anna Goldmanová 1.1.2017
 
Anna Goldmanová 1.1.2017

Verze z 5. 1. 2017, 22:48

Cirkus

(z lat. circus, z řec. kirkos = kruh)

1. V antice protáhlá závodní dráha na jedné straně s polokruhovým uzávěrem, se stoupavým hledištěm kolem dokola. Konaly se v něm jízdní závody (ludi circenses), koňské dostihy, popř. jiné sportovní hry a artistické produkce. V c-u byly konány i slavnosti při triumfu, lidová shromáždění a veselice, popř. slavnostní pohřby. Nero dokonce v c-u upaloval křesťany. Zápasy gladiátorů a zápasy s dravou zvěří a jiné nedostihové akce byly později přeloženy do amfiteátru. V antickém Římě pak i monumentální kamenná stavba vzniklá přetvořením původní řecké závodní dráhy.

Římský c. měl tři části:

  • závodní dráhu (aréna) – úzká, plochá závodní dráha, nekrytá a sypaná pískem. V případě c-u Maximu byla délka dráhy asi 600 m a šířka 110 m. Byla ukončena na jedné straně půlkruhovitě, na druhé plochým kruhovým segmentem. Od hlediště byla oddělena hlubokým příkopem. Po délce byla rozdělena na dvě dráhy. Dělení bylo původně provedeno kůly, potom kuželovitými sloupy, ale později byly sloupy nahrazeny nízkou, plasticky zdobenou zdí (spinou - tj. páteř; název vychází ze vzhledu zídky). Na obou koncích zdí spiny byly tzv. mety, cíloviště. V nich se mohli skrýt soudci. Na jejich stropech byly tři homolovitě ukončené sloupy. Objet metu co nejtěsněji vyžadovalo velké mistrovství. Spina byla vedle soch zdobena i oltáři. Na konci spiny byly též zvláštní plošiny, kde byly na jedné straně umístěny v otvorech 7 snímatelných figur delfínů, na druhé 7 vajec; po každém objetí jeden delfín a jedeno vejce bylo sundáno, čímž obecenstvo mělo přehled o půčtu kol zbývajících do konce závodu. Spina byla postavena tak, aby se závodní dráha od počátku ke konci stejnoměrně zužovala. V místech půlkruhovitého měnění směru závodníků bývala umístěna brána pro vítěze (porta triumfalis).
  • plocha závodní dráhy – z vnější strany byla vymezena budovou (oppidum), ukončenou po stranách věžemi. Ve středu budovy byla vstupní brána (porta pompae), vlevo a vpravo byly oddíly pro vozy (carcerec). Nad nimi bylo hlediště pro úředníky. Na jiném místě byla honosná lóže pro císařský dvůr (pulvinar).
  • hlediště – bylo stupňovitě pravené po obou podélných stranách arény, i kolem půlkruhu zatáčky, byla sedadla, na vnější straně hlediště byly průběžné haly s patrem, v němž byly umístěny byty a krámy.

V Římě bylo několik c-ů:

  • C. Maximus v údolí mezi Aventinem a Palatine, jenž sloužil i zápasům gladiátorů. Délka celé stavby činila 640 m, šířka 190 m. Podle tradice pocházel již z doby královské (6. století př.n.l.), za republiky byl upraven a za Caesara nově zbudován. Hlediště se pro každou slavnost stavělo znovu, ze dřeva. Stálé, částečně kamenné hlediště zbudoval až Caesar. V době císařské byl postupně rozšiřován, za Augusta měl kapacitu 55–60 tis. diváků, za Triana a jeho nástupců 80 tis. diváků. (jiné zdroje uvádějí až 250, nebo dokonce 385 tis. diváků). Poslední hry v něm byly konány roku 549. Během doby se stavba rozebírala a nyní z ní zbyly jen trosky.
  • C. Flaminius byl postaven roku 221 př.n.l. censorem Gaiem Flaminiem v jižní části pole Martova. Byly v něm slaveny ludi plebeii (hry).
  • C. Gai et Neronis čili Vaticanus byl postaven za Caliguly na pravém břehu Tiberu.
  • C. Varanius neboli Elagabali, částečně známý již z dřívějška, byl roku 1959 více odkryt uvnitř aureliánských hradeb.
  • C. Maxentiův – leží vně Říma u silnice zv. via Appia. Pochází z roku 309 n.l. a je to nejlépe zachovaný starověký c.

Mnohé c-y byly i v jiných městech západní poloviny římské říše.

2. Od konce 18. století zábavní podnik, kde v manéži vystupují artisté, klauni, cvičená zvířata apod. Název opět vychází z kruhového půdorysu. C. bývá buď umístěný v budově (stálý) obyčejně krytou kupolí nebo je to přenosný stan s montovanou stožárovou kostrou dřevěnou či kovovou (c. pojízdný). Provozním středem je kruhová manéž, od které stoupá amfiteatrální hlediště. Uvnitř hlavního prostoru bývá ještě umístěna zvýšená estráda či tribuna pro hudbu. Konstrukce kupole má zařízení pro zavěšení visutého nářadí. V některých zemích (např. Rusko) je budování stálých c-ů běžnou součástí kulturního vybavení velkých měst.

Zřejmě první c. dnešního typu byl založen kolem roku 1770 v Londýně. Měl celtovou střechu a dřevěné stěny. Ředitelem byl Philip Astley. Tento c. fungoval do 20. století. Roku 1782 založil P. Astley druhý c. v Paříži. První cestovní, celtový cirkusový stan zhotovil roku 1830 v Americe Aaron Thurner.

V 19. století se c-y rozšířily po celé Evropě. První české c-y vznikaly v 1. polovině 19. století (např. c. Beránek kolem roku 1830); k nejznámějším patří c. Kludský, po roce 1945 c. Humberto.

3. Expresivně shon, zmatek, blázinec.

Související pojmy: → kupole, → manéž, → amfiteátr, → gladiátor, → klaun, → artista, → půdorys, → starověk, → antika, → hradby, → král, → císař, → brána, → lóže, → aréna, → oltář, → socha, → sloup, → triumf, → křesťanství, → pohřeb, → hlediště, → dostih, → oppidum, → censor, → tribuna, → cirkus nový

L:
SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Praha : Academia, 1973, s. 120.
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 56–57.
BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974, s. 122.
ŽALUDOVÁ, Lenka. Život v současném českém cirkuse: Magisterská diplomová práce [on-line]. Brno, 2014, s. 14. Přístup z: [1]

Anna Goldmanová 1.1.2017

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka, Zofka777