Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Burza

(ze stř. lat. bursa – schůzka)

1. V ekonomice zvláštní druh trhu, na němž se uskutečňuje koupě a prodej zboží, které nebylo na trhu fyzicky přítomno.

Původ slova má několik variant – může pocházet ze středověkých bursae (kupecké koleje), z řec. βνoσα (kožený měšec); kožený měšec měla ve štítu i belgická patricijská rodina Van der Beurse z Brugg v Belgii, jejíž jméno v jedné z verzí dalo jméno b-e, neboť v domě rodiny se konaly schůzky obchodníků. Podle místa konání pak přešel pojem na samotné schůzky, její činnost. Z Brugg byl název přenesen do Antverp a od 15. stol. se pojem rozšířil do zbytku Evropy. V angličtině se užívá pojem Exchange, odvozeného od směnky, která byla prvním předmětem obchodu.

B. tedy označuje jak místo obchodování, pravidelné schůzky obchodníků v určitých časech, formu trhu i právnickou osobu organizující trh.

B. jako místo, kde se realizují trhy, soustředící nabídku a poptávku po druhovém, zastupitelném zboží velkých objemů do určitého místa a času a standardizací podmínek obchodu. Trhu se mohou účastnit jen k tomu oprávněné osoby. Tvorbou obchodních podmínek a soustředěnou nabídkou a poptávkou umožňuje vytvářet základnu pro stanovení tržní ceny zboží, se kterým se na b-e obchoduje. Jednotlivá pojetí se významově nemusí zcela krýt, protože b. je institutem právním i ekonomickým. B. jako právnická osoba má za úkol organizovat trh; jedná se o pojetí juristické.

Charakteristickým rysem b-y je, že se opakuje pravidelně na úrčitém místě a podléhá státnímu dohledu. Jde o vrcholovou instituci kapitálového trhu, který je vysoce organizovaný. Předmětem obchodu jsou zastupitelné předměty, které jsou jistým způsobem normalizovány čili standardizovány.

Vznik a vývoj b-y souvisí úzce se vznikem a rozvojem tržního obchodu. Trhy byly nejdříve nepravidelná a později pravidelná veřejná setkání kupců a živnostníků spojená spojená zejména s církevními slavnostmi (odtud něm. název veletrhu – Messe), kde nabízeli své zboží in natura obyvatelstvu. Trh je charakterizován místně (lokálním určením), časově (dobou konání), osobně (subjekty) a vztahy zde vznikajícími (směna zboží za peníze). Zpočátky byly oním zastupitelným zbožím směnky.

Význam prvních b-z byl pouze místní; jejich základem byly obchody směnečné a s mincemi. První období vzniku a vývoje b-z v Evropě začíná ve 12. a 13. stol. v italských městech Lucca, Janov, Florencie, Benátky a Miláno. Obchod se směnkami a mincemi se konal v tzv. loggiích. První zvláštní burzovní budova byla postavena r. 1531 v Antverpách. Od té doby se na b-ách začíná obchodovat i se skutečným zbožím. Další b-y vznikaly brzy v Lyonu (1546), Toulouse (1549) a v Paříži (1563). V Německu vznikaly hlavně v hansovních městech (Kolín, Hamburk, Brémy, Norimberk); v Anglii byla zřízena The Royal Exchange (oficiálně otevřena r. 1571). V Amsterdamu byla založena b. r. 1631. Od tohoto okamžiku se začaly rozvíjet moderní b-y. Na amsterdamské b-e se vyvinuly moderní burzovní obchodní techniky a burzovní spekulace – zejména s rozvojem obchodu nových druhů cenných papírů (akcie a obligace). B. v New Yorku byla založena r. 1792

Teprve později se objevily, patrně z technických důvodů, b-y' zbožové. Jednou z prvních byla obilní b.'Tučný text v Amsterdamu (r. 1617). Jednalo se o místní promptní obchody, tzn. zboží bylo ihned k dispozici. Obchody dodací se rozvíjely až koncem 19. stol. Z dodacích obchodů se později vyvinuly termínové spekulační obchody, které ovšem v oblasti obchodu s obilím stát potlačoval. Ve 20. stol. mírně klesl význam b-z místních s pohotovým zbožím na úkor mezinárodních se zbožím termínovým (futures). Burzovní obchod se automatizoval prostřednictvím dálkového přenosu dat s využitím výpočetní techniky.

B-y dělíme dle předmětu obchodu na:

  • efektové – obchodují s ideálním zbožím. Dále se člení na b-y cenných papírů, devizové, někdy i zlato;
  • devizové – obchodujíe se zde s devizami, tedy bezhotovostními zahraničními platebními prostředky. Tímto způsobem zde obchodují pouze banky na vlastní účet;
  • komoditní (zbožové) – dále se dělí na b-y obecné obchodující s jakýmkoli druhem zboží a speciální, kde se obchodují jen některé druhy zboží. Vedle zboží se zde obchoduje i se službami (př. skladovací, dopravní, pojištovací ap.).

B-y, které obchodují s komoditami i efekty, jsou všeobecné (př. Pražská b.).

Z hlediska významu rozlišujeme b-y: • nadnárodní (př. New York Stock Exchange, Tokyo Stock Exchange), • mezinárodní (př. Frankfurter Wertpapierbörse), • národní (Vídeň, Kodaň), • regionální (Hannover, Berlín), • b-y na nově vznikajících kapitálových trzích (Praha), • lokální (Brno).

2. V širším pojetí místo a způsob směnného obchodu vůbec; př. filatelistická, b. práce.

3. V lékařství synoviální b. je dutý váček naplněný vazkou tekutinou vm ístech tření či tahu (mezi svaly, mezi kostí a svalem).

4. V církvi schránka na přenášení hostie např. nemocnému.

Související pojmy: → církev, → obchod, → filatelie, → komodita, → pojištění, → technika výpočetní, → devizy, → obligace, → akcie, → směnka, → mince, → město hansovní, → spekulace, → veletrh, → trh, → norma, → standard, → loggie, → nabídka, → poptávka, → osoba právnická, → hostie, → štít.

L: DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992. ISBN 80-85431-62-9. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, s. 30–4. ISBN80-7157-448-1 KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2007, s. 124.;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Arnost Jablkon, Echo