Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Brutalismus

(z fr. beton brut = drsný beton)

Směr v moderní architektuře od pol. 20. stol. Název je odvozen z franc. béton brut – režný beton. Podle jiné verze název vychází z počátečních písmen Petra (měl přezdívku Brut) a Alisona Smithsonových. Nabízí se i vizuální souvislost s hrubým (brutálním) charakterem staveb.

B. uplatňuje zásadu uzavřeného půdorysu a obrysu, usiluje o vytvoření vyhraněného obrazu stavby, o jasné zvýraznění konstrukce a materiálu. Záměrně ponechává stavební materiály (zejména beton) v surovém stavu, přičemž velké plochy surových stěn se záměrně ponechaným hrubým povrchem (otisky bednění apod.) kontrastují se zasklenou ocelovou konstrukcí či s malými okny. Výhodou betonu je jeho široká využitelnost a dostupnost.Často se používaly i cihlové konstrukce. Stavby působí uzavřenou kompaktní kompozicí hmot (často v podobě kvádru), členění fasády je obvykle svislé. K b-u patří dráždivost a provokace.

B. jako reformní hnutí, prosazoval návrat k funkcionalistickým principům – službě materiálům a struktuře. Peter a Alison Smithovy, sir Denys Lasdun a další architekti Nového b-u ve svých budovách dávali na odiv ocelové trámy a prefabrikované betonové desky. Cílem bylo vyjádřit strohost a přímočarost.

Klášter La Tourette od Le Corbusiera. Petr Šmídek, 2018. Zdroj: archiweb.cz. Přístup z: [1]

Neopracovaný (pohledový, režný) beton použit již F. L. Wright a A. Perret. Na prvořadý estetický materiál byl povýšen až v poválečné tvorbě Le Courbusiera. Le Corbusier interpretoval expresionisticky mezinárodní styl. Použil monumentální sochařské tvary a surový nedokončený tvarovaný beton. Směr formulovali Smithsonovi v r. 1954 v časopise Architectual Design a jeho ideje se v důsledku vystoupení mladých architektů prosadily ve sdružení CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury) r. 1933. CIAM přijala soubor zásad moderního urbanismu pro názvem Athénská charta.

Jelikož b. postrádá ideologický podtext, našel příznivce v době studené války na Západě i Východě. Tzn. že byl ztotožňován s kapitalismem i socialismem.

B. tvořil svou vlastní urbanistickou koncepci. Do b-u se otiskl tehdejší názor na urbanismus, že budovy mají vytvářet rozpoznatelné místo. Chrakteristické je spojování obytných deskových domů do velkých souborů, uplatnění dvouúrovňových bytů přístupných ze širokých chodeb (měly nahradit ulice a chodníky), umístěných po obvodu stavby a ve styku jednotlivých křídel vytvářejících křižovatky (obytný komplex Park Hill v Sheffieldu; 1961). Další chrakteristickou urbanistickou formou brutalistní architektury bylo vytváření shluků (zdánlivě nahodile a nepravidelně nakupených malých, obvykle hranolových jednotek), které lze různě uspořádat, přeskupovat a měnit. Nejproslulejší stavbou tohoto pojetí je komplex Habitat v kanadském Montrealu (M. Safdie a spol., 1967).

Styl b-u se ryhle rozšířil a uchytil kupř. v Británii (př. Královské divadlo v Londýně, Strojní fakulta Leicesterské university). Za první stavby tzv. ocelového b-u se považuje škola v Hunstantonu v Anglii (1949–54, P. a A. Smithovi). Prvními stavbami typičtějšími a výraznějšími jsou pozdní díla Le Corbusiera (Unité D´Habitation, klášter La Tourette). Inspirací pro cihelný b. byl dům Jaoul v Neuilly u Paříže od Le Corbusiera a správní budova Larkinových závodů v Buffalo v N. Y. od F. L. Wrighta.

Významným představitelem byl též L. I. Khan a P. M. Rudolph, kteří b. aplikovali osobitě na průmyslové stavby, a angličtí architekti J. Stirling a J. Gowan.

U nás zažil b. rozmach v 70. a 80. letech, kdy se v tomto stylu stavěla ubytovací zařízení, v Praze např. hotel Panorama, hotel Pyramida. Významnou brutalistní stavbou je např. správní budova podniku Merkuria v Praze-Holešovicích (1969–70) a hotel Intercontinental v Praze (1974). Oceňovaný je také pražský obchodní dům Kotva či karlovarský hotel Thermal. Mnohé domy kultury po celé republice nesou brutalistní prvky.

Stavbám často hrozí pro jejich syrovost a neoblíbenost demolice (př. komplex budov Transgas).

Související pojmy: → architektura, → konstrukce, → beton, → sídliště, → cihla, → škola, → klášter, → univerzita, → urbanismus, → socialismus, → kapitalismus, → charta, → estetika, → reforma, → funkcionalismus, → fasáda, → koncepce, → styl mezinárodní, → socha, → Mezinárodní kongres moderní architektury (CIAM).

L: DUDÁK, Vladislav, Rudolf POŠVA a Bořek NEŠKUDLA. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Vyd. 2., rev. a dopl. Praha: Baset, 2002, s. 137–8. ISBN 8086223906; KRyŠTOF, Karel. Brutalismus : Bourat, nebo památkově chránit? Xantypa. 2016, roč. 22,. s. 86–90. ISSN 1211-7587. New Brutalism. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2018-4-15]. Dostupné z: <https://www.britannica.com/art/New-Brutalism>. ŠVÁCHA. R. Le Corbusier. 1989.

Eva Heřmanová 7.2.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777