Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Brána

1. v nejširším smyslu je b. každý vchod vůbec, např. i přírodou vytvořený průsmyk v horách (porta terrae). Často bylo při průsmysku zřízeno opevnění (např. Branka nad Náchodem, u Chlumce, u Kralup, u Trsenic). Zemské b-y byly velmi důležité, protože představovaly místo, kudy mohl vpadnout do země nepřítel.

2. velký vstupní a vjezdový otvor do architektonického komplexu (hradu, pevnosti ap.), zpočátku obvykle opevněný.

B. může být buď kulisová (tvořená portálem v hradbě – zejména v románském slohu), nebo může být součástí objektu (věže, budovy, bašty) – v tomto případě ji tvoří průjezd, většinou s portály na obou stranách. Někdy je součástí složitějšího komplexu staveb (propylaje, b-y mezi věžemi, např. malostranské mostecké věže).

V systému opevnění představuje b. nejzranitelnější místo, proto byla zabezpečována – opatřovala se cimbuřím, podsebitím, smolným nosem (piknůsek) apod. Nad vraty byly v předbraní postaveny námětky, kterými se lila smůla na nepřítele; do rohů na b-ě se stavěly věžičky, arkýře, aby hlásní odtud mohli obhlížet kraj. V případě vysunuté věžové b-y mohly být boční stěny prolomeny střílnami k vedení boční palby. U věže nad b-ou bývaly pokoje a kobky, v nichž někde měli sklad zbraní, jinde vězení. V b-ě samé stávaly boudy a budky pro stráž a ponocné; býval tu také byt branného. V novější době, zejména do pražských b-n, byly stavěny boudy pro výběrčí a písaře. V b-ách také stávaly drobné krámky.

Později byl kladen důraz na reprezentativnost (průčelí b-y bývalo bohatě zdobeno). Nad městské b-y se umísťovaly různé nápisy a znaky týkající se města, jeho osudů, vrchnosti, náboženství, v 16. století se tam ocitla i latinská přísloví a nebo napomenutí.

B. se uzavírala vraty, později měla postranní branku pro pěší (na vnější straně byly dva vstupní otvory, na straně vnitřní obvykle jeden otvor společný). V případě, že byla b. situována nad příkopem, byla lemována vpadlinou, přes niž se spouštěl padací most. Pod podlahou průjezdu mohla být umístěna vlčí jáma.

S nástupem palných zbraní se b-y stávaly masivnějšími a rozložitějšími. Byla budována různá předbraní (např. barbakán) nebo byl před b-ou zřízen koridor. Jestliže bylo zřízeno několik b. za sebou, nikdy neležely na přímce – obvykle byly zakřivené tak, aby nepřítel odhaloval obráncům pravou, nezaštítěnou stranu.

Známé b-y u nás jsou např. Matyášova b. na Pražském hradě (z roku 1614) nebo b. Prašná – zbytek středověkého opevnění Prahy (z roku 1475).

B-y se u nás stavěly v několika periodách. Po husitských válkách se stavěly b-y pevnější, v rovné čáře s baštami, ve slohu pozdní gotiky. B-y renesanční stavěli zde v 14. století italští mistři. Třicetiletá válka si vyžádala ještě mohutnější opevnění. Nejvyšší dokonalosti dosáhlo opevnění a tedy i pojetí b-y v 17. století, kdy baštovanou soustavu zdokonalil maršálek Vauban tak, že nově stavěným b-ám bylo vykázáno místo tak, aby se mohlo na nepřítele pálit z obou stran. Takto zdokonaléné b-y se naposledy přestavovaly za císaře Leopolda I. a Marie Terezie. Poté se postupně stávaly zbytečnými, protože novým zbraním už nedokázaly odolávat, takže se postupně bořily.

B. labyrintová – vstup ve hradbě sídlišť v Chorezmu (kultura kangjükská, 8. století př.n.l., př. v Kalaly-Gyru), kde průchod hradbou tvoří složitě zalamovaná chodba.

B. lví - monumentální vstup do hradu v Mykénách. Ostění otvoru (2,9 m vysoké a 3,2 m široké) je zdůrazněno celistvou hmotou mohutných kvádrů vysokých přes 3 m. Nadpraží tvoří kamenný monolit 5 m dlouhý, vprostřed převýšený. V trojúhelníku nad nadpražím je deska s reliéfem dvou lvů, opírajících se o patku sloupu (zde má symbolickou funkci stráže).

3. B-y jsou někdy budovány i jako samostané architektonické jednotky (torana, vítězný oblouk, městská b., dipylon, tetrapylon, pchajlou, torii).

Slavobrány – slavnostní b-y byly stavěné dočasně, řadíme je mezi efemérní architekturu. Výstavní b. vede do výstavní expozice. Vítězný oblouk má funkci válečného památníku.

Související pojmy: → barbakán, → koridor, → střílna, → věž, → kobka, → vězení, → arkýř, → cimbuří, → podsebití, → bašta, → propylaje, → kulisa, → průčelí, → náboženství, → přísloví, → tetrapylon, → dipylon, → hrad, → pevnost, → oblouk vítězný, → portál, → reliéf, → ponocný, → štít, → příkop, → sloup, → architektura efemérní, → památník, → pchajlou, → torii, → torana, → maršál, → císař, → most.

L:
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl čtvrtý. Praha : Argo, 2002, s. 556–567.
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 46.
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 132.

Anna Goldmanová 14.2.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Zofka777