Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Blues

B. je žánr a hudební forma, která vznikla koncem 19. století v USA (převážně New Orleans). Bluesová píseň obsahuje text a hudbu, které si interpret sám upravuje, vycházeje ze specifických bluesových znaků.

Text je často rýmovaný a je řazen do slok a refrénu, podléhá harmonii a je improvizovaný, často se podle textů dají rozeznat jednotliví interpreti. Část „tónická“ (1. - 4. takt) a „subdominantní“ (5. - 8. takt) mívají stejná slova (nastolení problému, životní situace, důvodu smutku/radosti) a poslední část „dominantí“ (9. – 12. takt) bývá rozřešením dané situace.

Melodie je právě to, co odlišuje jednu bluesovou píseň od druhé, jelikož harmonie je pořád stejná. Melodii je podřazen text a podle ní se vybírá i nástrojové obsazení. Důležitými aspekty jsou používané stupnice, metrum a tempo. Používají se „blue tóny“ a bluesová stupnice, která vychází z mollové pentatoniky. Nejtypičtějším taktem je 4/4 (někdy též 12/8). Tempo určíme počtem dob za jednu minutu. Bluesové písně bývají nejčastěji v rozmezí 88-120 dob za minutu.

Harmonie/ Forma: používají se akordy na hlavních stupních stupnice – tónika (T), subdominanata (S), dominanta (D). Základní forma je 12ti taktová, proto se bluesové písni říká „Dvanáctka“ a dělí se na tři části po čtyřech taktech (tónická, subdominantní, dominantní).

T, T, T, T,

S, S, T, T,

D, D, T, T,

Významné osobnosti v oblasti blues: Antonio Maggio, Mamie Smith, Jelly Roll Morton, Henry Thomas, Jimmie Rodgers, Nat "King" Cole, Count Basie, Glen Miller, B. B. King.

Související pojmy: → hudba jazzová, → žánry hudební, → styly hudební, → hudba, → umění.

L:
KOMARA, Edward M. Encyclopedia of the blues. New York: Routledge, 2006, 2 v. (lxiii, 1100 p.), p. 170–193.
MACLEOD, Robert. Document Blues 1-10. Edinburgh: PAT, 1994–2004.

Alena Veretina 25.6.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Fantomas, Joe Angrešt, Xvera00