Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Biřmování

(ze středohornoněm. firmen, z lat. firmare = utvrzovat [ve víře])

B. je spolu se křtem a eucharistií iniciační svátost, uvedení do plnosti křesťanského bytí, plného začlenění do církve. B. bylo tradičně odvozováno ze Skutků apoštolů. Podle Sk. 8, 14–17 v Samařsku po Filipově hlásání přijali víru a přijali křest, ale Ducha sv. dostali teprve vložením rukou apoštolů Petra a Pavla přišedších z Jeruzaléma. Gesto vložení rukou je zde znamením sestoupení sv. Ducha (křest a přijetí Ducha sv. zde bylo odděleno).

Obřady vkládání rukou a mazání křižmem byly zpočátku spojené se křtem. Teprve později se přikračovalo k tomu, že se z nich stala samostatná svátost, jejíž udělení je možné dlouho po křtu. Sv. Otcové b. považovali za doplněk křtu (complementum) a zvou jej signaculum dominicum, sigillum regium (znamení páně, královská pečeť).

V západní církvi byly tyto obřady vyhrazeny biskupovi a to až do 12. stol. B. se udělovalo mezi 7. a 12. rokem. Vlastní teologie b. se rozvinula až ve středověku. Hlavní stanoviska vydal Florentský koncil dekretem pro Armény (1439–45). K b. se zde uvádí: „Je nezrušitelné duchovní znamení“. B. má rozmnožovat naši milost a posilovat víru. Je posilován Duch sv., aby křesťan s odvahou vyznával svou víru.“ I nadále byl jako udělovatel stanoven biskup.

Podle současné pastorační praxe musí být biřmovanec musí být člověk dospělý nebo na prahu dospělosti. Biřmovaný by se měl tímto aktem plně začleněnit do církve, převzít úlohu apoštola, osobně se ztotožnit se křtem a duchovně jej prožít. B. jakožto každá svátost, je složena ze tří částí:

  • viditelný výkon (vztažení rukou biskupa na biřmovance a jeho pomazání sv. křižmem (olivový olej smíchaný s balzámem) na čelo pod vloženou rukou se slovy „Přijmi pečeť daru Ducha sv.“
  • neviditelná milost (sv. Duch sestupuje se svými dary v duši biřmovaného),
  • přijetí apoštolátu, pochopení a šíření učení církve.

Ve východních církvích zůstalo b. spojeno se křtem. Reformátoři je odmítali jako samostatnou svátost (konfirmace je zkouška vyznání, přijetí do společenství a zasvěcení). Naopak katolická teologie podtrhla b. jako od Boha účinnou svátost přijetí do služby, které otevírá nové možnosti rozhovoru.

Související pojmy: → křest, → svěcení, → biskup, → chrám, → oltář, → církev, → symbol, → balzám, → apoštol, → svátost, → zasvěcení, → patrocinium, → teologie, → konfirmace, → křesťanství, → iniciace, → znamení, → pečeť, → koncil.

L:
BEINERT, Wolfgang, ALTRICHTER, Michal. Slovník katolické dogmatiky. V MCM s.r.o., Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1994, 24–26 s.
Jak je biřmování chápáno; Co je biřmování [on-line]. © 2000–2014 [cit. 2015-5-13]. Přístup z: [1].
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl třetí. Praha : Argo, 2002, 970 s.
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, s. 54.

Anna Goldmanová 14.5.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Zofka777