Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Betlém

(z hebr. Bejt Lechem – dům chleba)

1. Město ležící ve střední části Západního břehu Jordánu, dnes je hlavním městem Palestinské autonomie. B., dříve Efrata (úrodnost) se nazývá též „město Dávidovo“. Nachází se 7,5 km jižně od Jeruzaléma. K místu se váže mnoho biblických událostí, vedle např. smrti Ráchel a místo narození Davida především Ježíše Krista, dle ústního podání v jeskyni, nad níž kolem r. 330 postavil císař Konstantin se svou matkou Helenou kostel blahoslavené Panny Marie.

2. Zobrazení tzv. Svaté rodiny – Josefa, Marie a právě narozeného Ježíše. Název na zobrazení přešel právě od názvu města, kde k narození došlo. Mimo tento ústřední motiv jsou součástí b-a i motivy další, z nichž některé mohou být také inspirovány biblickými texty, např. příchod Tří králů popsaný v Matoušově evangeliu. Jiné motivy se v b-u vyskytují nezávisle na historických pramenech.

Podoba b-a se začala formovat již asi ve 3. stol. Na sarkofázích té doby byl zobrazován pouze Ježíšek a u něj vůl a osel.

V českém umění se motiv narození páně objevoval v nástěných malbách již ve 12. stol. Nejstarší je dochován v hradní kapli ve Znojmě. Motiv se stal součástí chrámové výzdoby. Od 14. stol. se téma Klanění tří králů vyskytovalo na deskových obrazech i v iluminovaných knihách.

Za první scénické ztvárnění bývá považován výjev, který připravil r. 1233 italský mnich František z Assisi. V italské Umbrii na hoře u Greccia postavil v jeskyni jesle se senem a k nim dal přivést osla a vola. Přisluhoval pak jako jáhen knězi sloužícímu půlnoční mši. Výjev na přihlížející zapůsobil a byl po Františkově smrti opakován.

Především v souvislosti s působením jezuitů a františkánů i u nás vznikaly první b-y jakožto plastické výjevy. Nejstarší datovaná zpráva o b-u je z r. 1560. B-y byly brzy instalovány v kostelích i v dalších městech.

Největší rozkvět plastických b-ů nastal v době baroka. B-y tvořily figury v životní velikosti. Nejstarší b-y jsou buď plošné, malované na dřevěných deskách, či vyřezané ze dřeva. Jindy byly figury oblékány do rouch zdobených bohatě krajkami a zlatem. Soubor tvořila Svatá rodina, pastýři a tři králové.

Církevní zvyk stavění jeslí byl za panování Josefa II. označen za církve nedůstojný, proto byly b-y panovníkem v souvislosti s osvícenskými reformami kolem r. 1780 spolu s předváděním vánočních her zakázány. B-y však byly natolik oblíbené, že si šlechtici i měšťané pořizovaly vlastní soukromé b-y. Koncem 18. stol. pak i prostí lidé začaly stavět b-y ve svých chalupách především tam, kde byla soustředěna domácká výroba, zejména soukenická, tkalcovská, práce se dřevem či i hornictví. Betlémářské regiony pokrývaly převážnou část podhůří celého našeho území. Zákazy Josefa II. tak měly velkou zásluhu na vzniku betlémářství v Čechách.

Mimo církevní půdu se figury zmenšovaly. Tvůrci čerpali náměty i podobu (zejména zvířat z ilustrací i z rodinných kalendářů i ze života ze svého okolí. Figury vyráběli ze dřeva, papíru, vosku, pálené hlíny i chlebového těsta. Krajina se v podání lidových tvůrců změnila z exotické s palmami a orientální architekturou na krajinu romantickou, středoevropského rázu. Každý region přidal b-u svá specifika. Např. příbramské b-y s výstavnými paláci a chrámy, které zabírají většinu plochy. Třešťské b-y mají alpskou romantickou krajinu vytvořenou starými kořeny stromů. Třebíčské situují ústřední motiv do zbořeniště (jeskyně), které je vklíněno do skal a před ním je zahrádka s květinami. B-y na Mostecku jsou typické hrázděnou architekturou.

Vedle jestlí stavěných do prostoru jsou známy i b-y skříňkové. Starší pocházejí z doby po josefinských reformách. Figurky přepychově oblečené byly umístěny ve skříňce ze tří stran prosklené. Čelní rám byl vyřezán v duchu baroka a leckdy byl pozlacený. Takové jestličky byly trvale vystaveny v parádním pokoji jako výzdoba ve šlechtických a později i v měšťanských rodinách.

U jestliček v chrámu se zpívalo. Později chodívali koledníci se skříňkou s b-em, zavěšeným na popruhu. B. byl obvykle z vystřihovacího archu a byla v něm jen Svatá rodina, vůl a osel, samotná skříňka pak byla z prkýnek či papíru. Někdy koledníci postavili b. na stůl v místnosti a hráli před ním vánoční hru.

Další typ přenosného b-a měl bytelnou skříňku bez ozdob, z obou neprosklených stran opatřen kovovými uchy. Rozměrem byl větší než kolednický, takže se do něj vešel celý b., třeba i s mechanickým pohonem na kliku. Mívali jej např. potulní komedianti.

Související pojmy: → papír, → kostel, → koleda, → zlacení, → baroko, → obraz deskový, → ilustrace, → kalendář, → palác, → chrám, → architektura, → tkalcovství, → soukenictví, → hornictví, → církev, → osvícenství, → reforma, → krajka, → plastika, → iluminace, → jáhen, → kněz, → mnich, → jezuité, → františkáni, → scéna, → kaple, → hrad, → evangelium, → Bible, → betlémářství, → architektura hrázděná, → císař, → sarkofág.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl třetí. Praha : Argo, 2002, 970 s.; HÁNOVÁ, Jiřina. Betlémy : české a moravské lidové betlémy a jejich tvůrci. Vyd. 1. Praha : Lika klub, 2002, 167 s. ISBN 80-86069-21-4;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777