Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Bazilika

B. je základním typem architektonického uspořádání křesťanského chrámu. Podstata b. spočívá v lichém počtu chrámových lodí, které jsou mezi sebou odděleny řadami sloupů nebo pilířů, přičemž střední (hlavní) loď je převýšena nad ostatními. Tato převýšená část hlavní lodi je prolomena okny a má tedy přímé osvětlení. B. na východní straně uzavírá jedna nebo více apsid. Typickou římskou raně křesťanskou b. je kostel Santa Sabina z 5. století. Typ bazilikálního uspořádání je převzat z antiky, kdy byly b. využívány jako obchodní, soudní nebo trůnní prostory.

B. se dělí na základě církevních pravidel na b. maior a b. minor. Za b. maior jsou považovány pouze čtyři hlavní římské b., které náleží samotnému papeži, jsou to: San Giovanni in Laterano, San Paolo fuori le mura, Santa Maria Maggiore a vatikánská b. Sv. Petra. Jejich speciálním znakem jsou tzv. Svaté dveře. Titul b. minor je udělován papežem a v současné době se jím honosí přes 1600 kostelů po celém světě.

Související pojmy: → architektura, → chrám, → katedrála, → kostel, → apsida, → antika.

L: BLAŽÍČEK, Oldřich J., KROPÁČEK, Jiří: Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. 1991, Praha, s. 28.; LASSUS, Jean: Raně křesťanské a byzantské umění. 1971, Praha, s. 45.; Wikipedia.org. Heslo Basilica. Přístup z: [1]; Wikipedia.org. Heslo Minor basilica. Přístup z: [2].

Kateřina Kozáková 26.4.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Arnost Jablkon, Ketrin, Zofka777