Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Balzám

(z lat. balsamum = guma z balzámovníku)

1. transparentní, žlutavě až hnědočerveně zbarvený roztok pryskyřice v silici o různé viskozitě. Prýští z některých stromů a keřů, zejména v místech poranění kůry.

Pro uměleckou tvorbu jsou důležitým zdrojem b-ů hlavně stromy čeledi borovicovitých (Pinus). Dříve byly b-y řazeny k pryskyřicím. Jsou rozpustné v olejích, éteru, benzínu, acetonu a v etylakoholu. Nerozpouští se ve vodě. Když z b-u vyprchá silice, zbude z něj pryskyřice tuhé konzistence. Staří mistři přidávali b. k barvám, lakům a médiím olejových barev, aby tím zvýšili optickou brilanci barev a dosáhli emailového charakteru malby. I v dalších obdobích se z tohoto důvodu b. používal. Běžné b-y ze středoevropských borovic a smrků slouží jen k získávání oleje (terpentýnového) a pozůstávající kalafuna se využívá jen v průmyslu.

  • b. benátský – získává se z modřínu evropského (Larix decidua Mill.), který roste v Alpách. Obsahuje asi 30 % terpentýnové silice a 70 % pryskyřice. Je transparentní a bezbarvý. Po ztuhnutí vytváří průhledný, nežloutnoucí a lesklý film; časem však se zakaluje a křehne. Dříve se přidával k olejovým barvám a byl základem pro výrobu obrazových laků. Tento b. používal např. P. P. Rubens (médium připravoval z teplem zhuštěného b. benátského, ořechového oleje a mastixu v poměru 3 : 2 : 1) i A. van Dyck. Jeho pozitivní vlastnosti vyniknout najmě při malbě alla prima (tedy bez podmalby). Ve spodních vrstvách způsobuje tuhnutí olejových pojiv a tím praskání barvy. V kombinaci se škrobovým mazem vytváří adhezivo vhodné pro rentoaláž.
  • b. kanadský – z kanadských jedlí (Abies balsamea) je úplně transparentní, žlutavá, aromatická viskózní kapalina. U nás se v umělecké malbě užívá zřídka, ale v Americe je jeho používání běžné. Dá se užít i k lepení a tmelení.
  • b. kopajský – získává se ze semen, plodů a kůry jihoamerických a afrických kopaivových stromů kopaifer (Copaiva multiuuga H., C. Officinali ad.), Je průzračný, nažloutlý až žlutohnědý, viskózní. Obsahuje až 85 % éterického oleje. Tradičně se používal jako pojivo barev pro malbu na sklo a dále k výrobě kopajského laku. Dnes je využíván především v resataurátoství pro „změkčení“ trvdých povrchů starých olejomaleb (např. při rentoaláži).
  • b. ledvinovníkový – látka obsažená v oplodí ledvinovníku západního (Anacardium occidentale), původem z tropických částí Ameriky. Na vzduchu černá. Vyrábí se z něj nesmytelný inkoust, černé barvy na textilie a tradičně se jím natíralo dřevo proti hnilobě.
  • b. štrasburský – získáván z alpských stříbrných jedlí (Abies excelsa). Jde o čirou kapalinu nízké viskozity obsahující 20 % terpenu, 13 % reenu, 57 % pryskyřice. Po odpaření silice vzniká film, který se zakaluje a křehne. Byl vysoce ceněn v malbě 16. stol. a byl až do 19. stol. používán jako součást médií olejových barev a jako obrazový lak (samostatně či v kombinaci s oleji). Byl dražší, takže se místo něj užíval často b. benátský.

Měkká manilská elemi bývá také řazena k b-ům. Prýští ze stromů Canarium commune. Jedná se o polotuhou, krystalickou, látku šedobílé barvy a zvláštní vůně (připomíná fenykl). Obsahuje 10–20 % silice. Někdy se přidává místo benátského b-u ke křehkým lihovým a terpentýnovým lakům jako zvláčňovadlo. I tato však stářím tvrdne a ztrácí pružnost.

V obřadech katolické církve se užívá tzv. křižma – smíšeniny olivového oleje a b-u (např. b. americký) při křtu, biřmování, svěcení biskupů, svěcení chrámů, oltářů aj. V církevní symbolice znamená b. působení Ducha sv.

2. léčivý, uklidňující prostředek (př. na klouby). S vlastním b-em nemají, kromě aromatičnosti, nic společného. Přeneseně tedy též voňavá látka či něco uklidňujícího, poskytující útěchu (b. na duši).

3. kosmetický přípravek (emulze) pro péči o pokožku, vlasy, nehty atd. (vlasový, tělový b.).

Související pojmy: → křest, → biřmování, → svěcení, → biskup, → chrám, → oltář, → církev, → symbol, → emulze, → obřad, → církev katolická, → terpentýn, → lak, → barva, → silice, → film, → médium, → rentoaláž, → restaurátorství, → olejomalba, → malba na skle, → alla prima, → mastix, → barva, → kalafuna, → pryskyřice.

L:
KUBIČKA, Roman, ZELINGER, Jiří. Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství. Praha : Grada, 2004, s. 22–23.
KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2007, s. 97.
SLÁNSKÝ, Bohuslav. Technika v malířské tvorbě: (malířský a restaurátorský materiál). Praha : SNTL, 1976, s. 48.
balsam. In: etymonline.com: Online Etymology Dictionary [on-line]. Douglas Harper, 2001–[cit. 2015-5-10]. Přístup z: [1].
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl třetí. Praha : Argo, 2002, s. 970.

Anna Goldmanová 14.5.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka