Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Bělidlo

1. Místo k bělení textilií – louka, trávník.

2. Stavba, která sloužila tkalcům jako dílna. Na ohni v železném kotli vařili louh. Zápach louhu byl důvodem, proč se b. zřizovala mimo obydlí. Na bidlech se plátno sušilo a po celodenním bělení se sem ukládalo na noc. Po třicetileté válce jsou podobná zařízení doložena v kopcovitých plátenických krajích (Českomoravská vrchovina, Podkrkonoší, Opavsko, podhůří Krušných a Orlických hor).

Šlo o stavby na čtvercovém půdorysu, s vysokou špičatou střechou, jejíž vršek byl otevřený a krytý samostatnou menší stříškou na sloupcích. Tento otvor sloužil větrání prostoru. V rohu bývalo ohniště a u stěn bidla na rozvěšování plátna.

Sezóna na b-e trvala od jara do podzimu. B-a stávala vždy u potoka, protože k provozu bylo třeba velké množství vody. Plátno se nejprve složilo do necek či kádě, zalilo se horkou vodou a nechalo se až 8 dní máčet. Pak se pralo v horkém louhu. Někdy se ještě přidávala potaš. Praní trvalo šest hodin, přičemž se plátno střídavě namáčelo do horkého louhu a do studené čisté vody. Někteří běliči pouţívali k bělení i jiné prostředky, zejména kyselé mléko a někdy vápno. Bělič musel mít veliké zkušenosti, aby plátno odvedl bez chyb, aby na něm nebyly skvrny, díry a nebylo šedivé barvy. Poté se plátno prostřelo na trávník a polévalo čistou vodou. Takto se sluncem bělilo až 6 týdnů. Tímto způsobem zmizel nažloutlý odstín přírodního lnu a látka byla sněhobílá. Běliči prali obyčejně vnoci, aby s východem slunce bylo plátno připraveno k položení na bělící místo (trávník). Běličský mistr musel určit, kdy se má opakovat praní plátna v běličském roztoku. Nejlépe se bělilo na jaře. Byly slunné dny a občasný déšť ulehčil pracovníkům polévání. Výrobky vybělené na jaře také nejlépe vypadaly.

3. Manufaktura pro bělení tkanin. První začaly vznikat na přelomu 18. a 19. stol. B-a se i v rámci větších textilních komplexů např. spolu s plátenickou dílnou, tkalcovnou, valchou, mercerizovnou či barvírnou. Největší textilní továrna s b-em na severu Moravy patřila Eduardu Oberleitnerovi v Šumperku.

Na b-e většího podnikatele se nacházela kamna s více kotli na vaření louhu (soda a potaš) a jedna pánev k předehřívání vody. Vedle stály velké nádoby na paření, do kterých se vložila příze a polévala se vroucím louhem. Protékající louh byl zachycován ve spodní části kotle a použit znovu k nové proceduře. V tomto se pokračovalo tak dlouho, až bylo možné říci, že je příze zcela provařená. Větší b-a zaměstnávala i několik desítek čeledínů a pařičů. Voda byla potřeba jednak k vaření, jednak ke kropení běleného prádla a brala se ze studní nebo potoka např. pomocí naběracích kol postavených na potoce. Pracovalo se pro obchody s přízí v Čechách i v zahraničí, ale i pro sedláky v celém okolí. Bělil se len, který se na místě pěstoval, spředl a přízi a doma byl také utkán.

Mnohdy vznikala b-a přestavbou mlýna (Sázava) nebo dokonce vodní papírny (Frýdek Místek) – vodní enegie se využívala k čerpání vody.

Provoz manufakturních b-el začalo v 2. pol. 19. stol. upadat. Důvodem byl mj. začínající dovoz bavlny z Ameriky a celní politika cizích států, kam se textilní výrobky od nás dovážely.

4. Chemikálie (např. chlornan sodný zvaný savo) s bělicími účinky, používaná pro bělení textilií, papíru nebo jiných látek.

Související pojmy: → manufaktura, → textilie, → clo, → dovoz, → papírna, → mlýn, → tkaní, → studna, → louh, → příze, → valcha, → barvení, → tkalcovna, → mercerizovna, → vápno, → potaš, → půdorys, → střecha, → bavlna, → papír.

L: VONDRUŠKOVÁ, Alena a Vlastimil VONDRUŠKA. Vesnice. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2014, 200 s. ISBN 9788074293627; POSPÍCHAL, Aleš. Bělidla v Srbské Kamenici [on-line]. Obec Srbská Kamenice, 1. 1. 2015, [cit. 2019-7-17]. Dostupné z: <http://www.srbska-kamenice.cz/belidla-v-srbske-kamenici/d-1062/p1=1078>; JANKŮ, Jitka. Kapitoly z dějin města a historie textilní manufaktury v Letovicích: Bakalářská diplomová práce [on-line]. [cit. 2019-7-18]. Brno, 2012, s. 31–2. Dostupné na Internetu: <https://is.muni.cz/th/x2n9y/Bakalarska_prace.pdf>; ŠIMEK, Robert. Na šumperském bělidle. EURO [on-line]. Praha: Mladá fronta, 13. 11. 2006 [cit. 2019-7-17]. ISSN: 1212-3129. Dostupné z: <https://www.euro.cz/byznys/na-sumperskem-belidle-882558>;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo