Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Atrium

Pojem a. (z lat. ater = černý) označuje 1. v architektuře pravoúhlý centrální prostor helénistického a římského domu (domus). Původně byla a. tmavá prostora s krbem (odtud patrně název). Byla to jediná obytná místnost domu, tedy jídelna, ložnice, pracovna a modlitebna v jednom (byl zde olář larů a penatů), na stěnách visely obrazy předků. Později se a. přeměnilo v přijímací místnost, jakýsi salon uprostřed shora osvětlený; k běžným domácím potřebám byly vystavěny menší místnosti kolem něj. V zadní části a. byly ponechány prostornější výklenky (alae) a na zadní stěnu a. byla přistavěna otevřená místnost (tablinum). Vzduch a světlo pronikaly do a. otvorem ve střeše; dešťová voda se zachycovala do nádrže (impluvium/compluvium), jejíž okolí bylo osázeno rostlinami. Jednotlivé místnosti byly zásobovány vzduchem a světlem úzkými větráky nebo malými okny. Ve starších dobách byly rozměry a. malé, proto strop nebýval podepřen žádnými sloupy. Tomuto typu a. se říkalo tuscanicum – údajně přejat od Etrusků. A., jehož strop byl podepřen čtyřmi sloupy stojícími při impluviu, se nazývalo tetrastylum.

V pozdějších dobách se a. stavělo prostornější, s mnoha sloupy vzdálenými od impluvia podpírajícími strop, pak se nazývalo corinthium. Čtyři plochy střechy se skláněly k impluviu (a. impluviatum), někdy byly skloněny ven a voda stékala do vnějších trubic (a. displuviatum). Některá a. neměla žádné impluvium, byla celá kryta želvovitým stropem (testudinatum) a světlo sem vnikalo do okny ve druhém poschodí.

A. byl nazýván také 2. prostor před svatyní, před starokřesťanskou bazilikou, později před klášterními kostely. Z něj se vyvinul rajský dvůr s ambitem.

V moderní architektuře se a. znovu objevuje zejména ve veřejných stavbách jako částečně otevřená či sklem zastřešená prostora; může v něm být vodní prvek, osamělý strom, sochařský objekt atp. Jako a. může být chápán i vnitřní dvůr, obyčejně osázený okrasnými rostlinami. Někdy je používán i termín atriový dům.

3. v anatomii a. cordis – předsíň srdeční.

Související pojmy: → architektura, → architektura moderní.

L: BLAŽÍČEK, Oldřich J., KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991, 246 s.; KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha : Academia, 2007, s. 83; Lecyklopaedia. Heslo Atrium. Přístup z: [1].

Anna Goldmanová 13.12.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777