Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Atika

(z franc. étage attique – „atické patro“, z řec. attikos – attický, athénský)

A-y. Zdroj: DUDÁK, Vladislav, Rudolf POŠVA, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu

A. je zídka či zábradlí nad hlavní římsou stavby; obvykle zakrývá pohled na střechu. Může probíhat po celé délce fasády nebo může být umístěna jen na části budovy (např. osový či nárožní rizalit). A. zdobí a opticky zvyšuje budovu.

Původně součást římských triumfálních oblouků určená pro umístění nápisů. Její výška činila obvykle až 1/3 výšky stavby. Později užívána zejména v renesanci, baroku, neoklasicismu a empíru. Končí rovně, zubatým cimbuřím (též krenelování), malými štítky, balustrádou (balustrová a.), řadou soch, dekorativních váz apod. Někdy sestává jen ze zábradlí, jindy tvoří celé atikové patro, jindy zase přechází do štítu (typické pro českou renesanci). Prolamovaná nízká a. je charakteristická pro 2. polovinu 18. století.

Atikové patroa. napodobuje ve skutečnosti neexistující patro; bývá často prolomena středním oknem vedoucím na kůdu a krajními, slepými (někdy pro iluzi opatřenými žaluziemi). Užívalo se hlavně v záalpské renesanci. Kupř. na telčském náměstí najdeme mnoho domů s nejrůznějšími typy atikových pater.

Související pojmy: → okno, → renesance, → baroko, → neoklasicismus, → empír, → žaluzie, → štít, → balustráda, → socha, → váza, → zábradlí, → cimbuří, → oblouk triumfální, → rizalit, → fasáda, → střecha, → římsa.

L:
DUDÁK, Vladislav, Rudolf POŠVA, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 81.
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 26.

Odkazy:
attic. In: etymonline.com: Online Etymology Dictionary [on-line]. Douglas Harper, 2001–[cit. 2015-7-13]. Přístup z: [1].

Anna Goldmanová 13.7.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka, Zofka777