Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Arkýř

(staroněm. arkaere, z lat. arcere = hradit, opevňovat, ohrazovat)

Arkýř. Hrad Budyně nad Ohří, 2005. Zdroj: Foto Eva Heřmanová
Slavonice. Arkýř na krakorcích. Zdroj: [1]

A. je architektonický stavební prvek.

Dle Wikipedie jde o 1. o uzavřenou část budovy (výstupek), vyčnívající z jejího průčelí nebo z nároží. A. je posazen na nosnících vystupujících ze zdiva nebo na trámech stropu nad přízemím. A. rozšiřuje vnitřní prostor budovy a umožňuje výhled podél fasády do stran. Na rozdíl od rizalitu nevystupuje z průčelí budovy od jejích základů, ale až ve vyšším patru. Ve středověku byly a. důležitou obrannou součástí budov, neboť zabezpečovaly lepší výhled na obrannou zeď a umožňovaly chráněnou střelbu proti útočníkům. V a. se také budovaly toalety (prevéty) (volně dle Wikipedie viz [2]). A. lze definovat i jako 2. krytý balkón na krakorcích, konzolách nebo na zděné noze, vystupující ze zdiva stavby, někdy procházející i několika patry. A. rozšiřuje vnitřní prostor a umožňuje výhled do stran bez nutnosti otevírat okno.

Původ a-e spadá do starověku, kde byl oblíbeným prvkem římské architektury; přešel do stavitelství pevnostního a odtud i do architektury civilní, kde je užíván zejména v době pozdní gotiky a renesance jako prvek zdobící průčelí. Je také oblíben v Orientě. Ve střední Evropě byl výklenek a-e používán i pro umístění domácí kaple, v takovém případě měl formu štíhlé vížky.

Z doby gotiky se dochoval a. např. v Praze na Staroměstské radnici, na Karolinu, v Kutné Hoře na Vlašském dvoře, na Kamenném domě. Byl hojně užíván i v německé a francouzské renesanci, např. na domě Pellerově v Norimberku, na Maxmiliánově muzeu v Augšpurku, na radnicích v Rothenburku, Altenburku aj.

Arkýřové okno - okno vystupující ze zdi po způsobu a-e; v renesanci a v baroku bylo arkýřové okno opatřované ještě předstupující vyhlídkovou mříží.

Související pojmy: → renesance, → baroko, → gotika, → starověk, → muzeum, → průčelí, → stavitelství pevnostní, → kaple, → krakorec, → konzola, → balkón, → rizalit, → apsida, → alkovna, → nika, → fasáda, → prevét.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl druhý. Praha : Paseka, 1996, s. 738; BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Jiří KROPÁČEK. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991, s. 22; SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 24.

Anna Goldmanová 15.9.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka, Zofka777