Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Archeopark

A. je "vizuální forma zpředmětňující autenticky nedoložitelnou archeologickou skutečnost. Jde o vytvoření v podstatě umělých konstrukcí života před mnoha lety na místech bez přímé vazby na archeologickou lokalitu." (Dolák) A-y jsou svojí podstatou tematické parky plnící popularizační, vzdělávací a zábavní funkce, popř. funkce rekreačních a komunitárních center; a-y nemají vlastní sbírky ani vazbu na archeologické reálie, nelze je proto považovat za muzea či skanzeny ve vlastním slova smyslu. Obecně slouží k propagaci zájmů a potřeb archeologie.

Abušinov hovoří o a-cích jako o "replikách historických objektů i celých sídel, pocházejících z různých dějinných epoch. Přístupnou formou seznamují nejširší veřejnost s odbornou prací archeologů..... rekonstrukce historických sídlištních areálů slouží nejenom vědeckému výzkumu, ale prostřednictvím archeologického experimentu, ale především významně přispívají k poznání vlastních dějin a tím i podpoře národní identity".

Existuje terminologická nejednotnost (neexistující úzus) pro používání pojmů a. a → archeoskanzen. Tuto nejednotnost se pokouší odstranit Válka, když dělí všechna archeologická zařízení v přírodě na:

  • experimentální střediska pro rekonstrukci pravěké a středověké kultury, jejichž primárním účelem je provádění vědeckých experimentů s cílem poznávat a ověřovat technické a technologické postupy pravěkých a středověkých stavitelů a výrobců;
  • komerční podniky zaměřené na turistický ruchKurzíva, sloužící zejména k prezentaci poznatků, kde nejdůležitějším je zážitek návštěvníka;
  • zařízení orientovaná na výchovu mládeže a zájmovou činnost dětí, která se zaměřují na poznávací proces, rozvíjení manuální zručnosti a zábavu.

Nejednotná terminologie týkající se označování a-ů existuje nicméně i v zahraničí. Růžičková uvádí (citace dle Paardekooper), že konkrétní pojmenování závisí jak na zaměření daného subjektu, tak i na národních zvyklostech dané země. "Některé pojmy nevyjadřují instituci jako určitý druh muzea, ačkoli definice muzea podle ICOM se hodí i pro archeologická muzea v přírodě. Reprezentují totiž stejné cíle, role a některé povinnosti jako klasická muzea. Na britských ostrovech se instituce zřídkakdy charakterizuje jako muzeum, ale spíše jako „centres―, „heritage visitor centres―, „farms―, „parks― nebo „villages―. Nizozemské archeoparky se označují různými způsoby jako „outdoor centre―, „medieval yard―, „Iron Age farm―, „prehistoric camp― a většinou tím zdůrazňují jejich edukační roli. V Německu je nejčastějším pojmem v názvu „museum― nebo „park―. Ve francouzsky mluvících zemích jsou zařazovány společně k ruinám a muzeím na lokalitě (site museums) a jsou charakterizovány jako „prehistosites―, „parcs archéologiques― nebo „archéosites―. Dánsko v názvech používá historisk værksted (historické dílny), které prioritně nejsou charakterizovány vědeckým přístupem a zaměřují se především na edukaci a rozvoj dovedností. Ve Švédsku jsou běžné termíny „forntidsbyar― (prehistorické vesnice), „arkeologiske friluftsmuseer― (archeologická muzea pod širým nebem)." (Růžičková)

Příklady českých fungujících a-ů (jde převážně o hypotetické objekty a jejich idealizovanou podobu, převažuje zde vzdělávací a zábavní funkce, jde o neautentické lokality a "nepamátky"), a to bez ohledu na jimi užívané pojmenování "skanzen":

  • Česká Třebová – Pravěká osada Křivolík, viz [1],
  • Horní Vítkov – Curia Vítkov (Wothanburg), viz [2],
  • Jivjany – Keltský skanzen Jivjany, viz [3], [4],
  • Letovice – Keltský skanzen Isarno Letovice, viz [5],
  • Kosmonosy – Altamira, viz [6],
  • Nasavrky – Keltský archeoskanzen Nasavrky, viz [7], [8],
  • Ostrá u Lysé nad Labem – Botanicus - Historické centrum řemesel a umění, viz [9],
  • Praha-Liboc – Archeologický park Liboc, viz [10],
  • Praha-Řeporyje – Středověký skanzen Řepora, viz [11],
  • Archeopark Na Farkách, Botanická zahrada, Praha, viz [12],
  • Prášily – Archeopark Prášily, viz [13],
  • Uhřínov pod Deštnou – Villa Nova Uhřínov – Centrum experimentální archeologie a ekologické výchovy, viz [14],
  • Všestary – Archeopark pravěku ve Všestarech, viz [15].

Související pojmy: → archeologie, → artefakt, → skanzen, → muzeum, → depozitář, → rekonstrukce, → experiment, → experiment archeologický, → popularizace, → edutainment, → archeologie zážitková, → relikt, → autenticita, → lokalita, → park, → park tematický, → park zábavní, → archeoskanzen, → replika, → areál sídlištní, → identita národní.

L:
DOLÁK, Jan. Prezentace archeologie. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2012. Dizertační práce. Vedoucí práce prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc. s. 16.
ABUŠINOV, Roman. Archeoparky u našich sousedů. Ale proč ne v České republice? Živá archeologie: (Re)konstrukce a experiment v archeologii, 2003, č. 4, s. 219–223.
VÁLKA, Miroslav. Archeoskanzeny jako forma prezentace kulturního dědictví a její využití v turistickém ruchu. Etnologické rozpravy, 2005, roč. 12, č. 2, s. 116.
PAARDEKOOPER, Roeland. The Value of an Archaeological Open-Air Museum is in its use. Leiden : Sidestone Press, 2012, p. 54-55.

Odkazy:
RŮŽIČKOVÁ, Pavla. Římsko-provinciální archeologická muzea v přírodě a tematické parky ve střední Evropě. Vybrané příklady a jejich využitelnost při koncipování prezentace římských památek na Hradisku u Mušova. Brno : Masarykova universita v Brně, Filosofická fakulta, magisterská diplomová práce, 2013, 177 s. Přístup z: [16]
Archeologie na dosah. Edukace a prezentace archeologického kulturního dědictví. Přístup z: [17]

Eva Heřmanová 28.6.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Zofka777