Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Antikva)
Řádka 1: Řádka 1:
 
== Antikva ==
 
== Antikva ==
  
(z lat. ''antiquus'' starověký)
+
(z lat. ''antiquus'' = starověký)
 
+
''Jedno z nejstarších latinkových písem''. Základ má v římské kapitále. Částečně převzala prvky psaného písma (humanistického knižního písma, tvary majuskul římské nápisové kapitály a karolínských minuskulí). Od Grotesku se liší měnící se šířkou tahu písma (písmo snované). Základní tiskové písmo má snované tahy zakončené serify. Dodnes se používá se dodnes na celém světě.
+
 
+
'''A.''' která začala vznikat v 15. stol. Prosadila se zásluhou humanistů, kteří tvrdili, že toto písmo je nejvhodnější pro vydávání klasických textů. '''A.''' se užívala univerzálně pro latinské texty i v zemích, kde se texty v národním jazyce psaly písmy gotickými, tj. zejména v Německu a u nás. V době baroka a klasicismu se písemná schémata již zásadně neměnila, písmo se jen přizpůsobilo novému vkusu a používání nových psacích potřeb (ocelové pero).
+
 
+
Zřídkavé pokusy o '''a-u''' v české sazbě pokoušeli najdeme již v 16. stol. (př. Gramatika česká od '''''Beneše Optáta''''', '''''Petra Gzela '''''a '''''Václava Philomata'''''). Celá kniha vysázená a-ou se objevila v 18. stol. (Nebeský budíček duše křesťanské, 1738; tiskař '''''Václav Jan Tibély''''' neměl háčky, tak místo nich vysadil tečky či dvojtečky). '''A-u''' upravenou pro češtinu se snažil od r. 1794 zavést '''''Fr. J. Tomsa'''''. Ale až od r. 1840 se začaly vydávat soubory antikvových písem s českými literami a v r. 1848 bylo úředně zavedeno užívání antikvových písem při sazbě češtiny v učebnicích místo dosud užívaných písem lomených. Pokleslejší formy literatury (kalendáře, kramářské písně ap.) byly tištěny lomenými písmy až do počátku 20. stol. Naše písmářství bylo však stále závislé na zahraniční produkci a písmech (české tiskárny byly většinou odkázány na nákup písma v cizině). První snahy o tvorbu původních českých písem začaly teprve v první třetině 20. stol., ale až znárodnění polygrafického průmyslu a nemožnost dovážet písma ze zahraničí vedlo k tuzemské výrobě českých '''a-v'''. V současnosti jsou písma vytvářena digitálně, čímž dřívější nesnáze odpadají.
+
 
+
Klasifikace písem Mezinárodní typografické asociace (ATYPI) se v ČR neužívá; namísto ní se zde písma třídí podle '''''Jana Solpery''''' mezi 11 kategorií. Bere ohled na historický vývoj písma a jeho kresebné prvky. 4 z 11 kategorií tvoří '''a-y''' a to a.:
+
* ''Dynamická''
+
Zahrnuje renesanční a-y vytvořené od 2. pol. 15. stol. do 1. pol. 18. stol. a jejich novodobé modifikace. Používá se předně jako knižní písmo pro krásnou literaturu. Pozdně renesanční písma a jejich novodobé modifikace jsou použitelné univerzálně. Patří sem písma jako Garamond, Palatino, Times Roman. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme dynamickou a-u na benátskou, renesanční (př. Adobe Garamond Pro) a pozdně renesanční (př. Adobe Caslon Pro).
+
* ''Přechodová''
+
Zahrnuje barokní '''a-y''' 2. pol. 18. stol. a jejich novodobé modifikace. V historickém a tvarovém vývoji tvoří pomyslný přechod od dynamických forem antikvy, ovlivněných psanou formou, k písmům konstruovaným (statickým '''a-ám'''). Uplatňují se jako knižní písma s univerzální použitelností. Příkladem přechodové '''a-y''' je písmo Baskerville.
+
* ''Statická''
+
Jedná se o klasicistické '''a-y''' z konce 18. a začátku 19. stol. Zahrnuje však i jejich novodobé modifikace. Všechny písmové tahy mají výrazné kontrasty v statické kresebné formě. Používá se převážně jako knižní písmo pro krásnou literaturu.
+
Dle charakteru tahu dále rozlišujeme statickou '''a-u''' didotovskou (př. Bodoni, Didot), anglickou (př. Modern 20).
+
* ''Lineární''
+
Tato písma zahrnují kresebné a tvarové prvky písem antikvových a bezserifových. Rozdíly ve stínování písmových tahů jsou značné, zejména u písem se skrytými serify a s rozšířenými koncovými tahy; u písem s jemnými serify bývají nepatrné. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme lineární '''a-u''' se skrytými serify (př. Friz Quadrata) a s rozšířenými koncovými tahy (př. Optima).
+
 
+
Související pojmy: → písmo, → sazba, → literatura, → grotesk, → asociace, Mezinárodní typografické (ATYPI), → renesance, → baroko, → rokoko, → klasicismus, → kalendář, → píseň kramářská, → tiskárna, → písmo gotické, → minuskule, → majuskule, → kniha, →
+
 
+
L:
+
PECINA, Martin. ''Klasifikace tiskových písem'' [on-line]. [cit. 2016-10-2]. Dostupné z: <http://typomil.com/pismo/klasifikace-pisem.htm>.
+
Dannhoferová, Jana. ''Vznik a vývoj písma'' [on-line]. Mendelova univerzita: Brno [cit. 2016-10-2]. Dostupné z: <https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/4944/Knihovna%20k%20projektu/P%EDsmo/02avk_pismo_UIS.pdf>.
+
KŘÍŽOVÁ,Jana; PROSR, Tomáš. ''Kartografická polygrafie a reprografie'' [on-line]. České vysoké učení technické: Praha, © 2009 [cit. 2015-9-19]. Dostupné na Internetu: <http://geo3.fsv.cvut.cz/vyuka/kapr/SP/2008_2009/krizova_prosr/history.html>;
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
 
+
  
 +
'''A.''' je ''jedno z nejstarších latinkových písem''. Základ má v římské kapitále. Částečně převzala prvky psaného písma (humanistického knižního písma, tvary majuskul římské nápisové kapitály a karolínských minuskulí). Od grotesku se liší měnící se šířkou tahu písma (písmo snované). Základní tiskové písmo má snované tahy zakončené serify. Dodnes se používá na celém světě.
  
 +
'''A.''' která začala vznikat v 15. století. Prosadila se zásluhou humanistů, kteří tvrdili, že toto písmo je nejvhodnější pro vydávání klasických textů. '''A.''' se užívala univerzálně pro latinské texty i v zemích, kde se texty v národním jazyce psaly písmy gotickými, tj. zejména v Německu a u nás. V době baroka a klasicismu se písemná schémata již zásadně neměnila, písmo se jen přizpůsobilo novému vkusu a používání nových psacích potřeb (ocelové pero).
  
 +
Zřídkavé pokusy o '''a-u''' v české sazbě pokoušeli najdeme již v 16. století (např. Gramatika česká od '''''Beneše Optáta''''', '''''Petra Gzela ''''' a '''''Václava Philomata'''''). Celá kniha vysázená '''a-ou''' se objevila v 18. století (Nebeský budíček duše křesťanské, 1738; tiskař '''''Václav Jan Tibély''''' neměl háčky, tak místo nich vysadil tečky či dvojtečky). '''A-u''' upravenou pro češtinu se snažil od roku 1794 zavést '''''Fr. J. Tomsa'''''. Ale až od roku 1840 se začaly vydávat soubory antikvových písem s českými literami a v roce 1848 bylo úředně zavedeno užívání antikvových písem při sazbě češtiny v učebnicích místo dosud užívaných písem lomených. Pokleslejší formy literatury (kalendáře, kramářské písně apod.) byly tištěny lomenými písmy až do počátku 20. století. Naše písmářství bylo však stále závislé na zahraniční produkci a písmech (české tiskárny byly většinou odkázány na nákup písma v cizině). První snahy o tvorbu původních českých písem začaly teprve v první třetině 20. století, ale až znárodnění polygrafického průmyslu a nemožnost dovážet písma ze zahraničí vedlo k tuzemské výrobě českých '''a-v'''. V současnosti jsou písma vytvářena digitálně, čímž dřívější nesnáze odpadají.
  
 +
Klasifikace písem ''Mezinárodní typografické asociace (ATYPI)'' se v ČR neužívá; namísto ní se zde písma třídí podle '''''Jana Solpery''''' mezi 11 kategorií. Bere se ohled na historický vývoj písma a jeho kresebné prvky; 4 z 11 kategorií tvoří '''a-y''' a to '''a.''':
 +
* ''Dynamická''. Zahrnuje renesanční '''a-y''' vytvořené od 2. poloviny 15. století do 1. poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace. Používá se předně jako knižní písmo pro krásnou literaturu. Pozdně renesanční písma a jejich novodobé modifikace jsou použitelné univerzálně. Patří sem písma jako ''Garamond'', ''Palatino'', ''Times New Roman''. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme dynamickou '''a-u''' na benátskou, renesanční (např. Adobe Garamond Pro) a pozdně renesanční (např. Adobe Caslon Pro).
 +
* ''Přechodová''. Zahrnuje barokní '''a-y''' 2. poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace. V historickém a tvarovém vývoji tvoří pomyslný přechod od dynamických forem '''a-y''', ovlivněných psanou formou, k písmům konstruovaným (statickým '''a-ám'''). Uplatňují se jako knižní písma s univerzální použitelností. Příkladem přechodové '''a-y''' je písmo ''Baskerville''.
 +
* ''Statická''. Jedná se o klasicistické '''a-y''' z konce 18. a začátku 19. století. Zahrnuje však i jejich novodobé modifikace. Všechny písmové tahy mají výrazné kontrasty v statické kresebné formě. Používá se převážně jako knižní písmo pro krásnou literaturu. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme statickou '''a-u''' didotovskou (např. Bodoni, Didot), anglickou (např. Modern 20).
 +
* ''Lineární''. Tato písma zahrnují kresebné a tvarové prvky písem antikvových a bezserifových. Rozdíly ve stínování písmových tahů jsou značné, zejména u písem se skrytými serify a s rozšířenými koncovými tahy; u písem s jemnými serify bývají nepatrné. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme lineární '''a-u''' se skrytými serify (např. Friz Quadrata) a s rozšířenými koncovými tahy (např. Optima).
  
 +
Související pojmy: → [[písmo]], → [[sazba]], → [[literatura]], → [[groteska]], → [[asociace, Mezinárodní typografická (ATYPI)]], → [[renesance]], → [[baroko]], → [[rokoko]], → [[klasicismus]], → [[kalendář]], → [[píseň kramářská]], → [[tiskárna]], → [[písmo gotické]], → [[minuskule]], → [[majuskule]], → [[kniha]]
  
 +
L: <br>
 +
PECINA, Martin. ''Klasifikace tiskových písem'' [on-line]. Přístup z: [http://typomil.com/pismo/klasifikace-pisem.htm] <br>
 +
DANNHOFEROVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma'' [on-line]. Mendelova univerzita: Brno [cit. 2016-10-2]. Přístup z: [https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/4944/Knihovna%20k%20projektu/P%EDsmo/02avk_pismo_UIS.pdf] <br>
 +
KŘÍŽOVÁ, Jana, PROSR, Tomáš. ''Kartografická polygrafie a reprografie'' [on-line]. České vysoké učení technické: Praha, © 2009. Přístup z: [http://geo3.fsv.cvut.cz/vyuka/kapr/SP/2008_2009/krizova_prosr/history.html] <br>
  
 +
Anna Goldmanová 2.10.2016
  
 
[[Kategorie:Vše]]
 
[[Kategorie:Vše]]
 
[[Kategorie:Ostatní pojmy]]
 
[[Kategorie:Ostatní pojmy]]

Verze z 6. 10. 2016, 18:23

Antikva

(z lat. antiquus = starověký)

A. je jedno z nejstarších latinkových písem. Základ má v římské kapitále. Částečně převzala prvky psaného písma (humanistického knižního písma, tvary majuskul římské nápisové kapitály a karolínských minuskulí). Od grotesku se liší měnící se šířkou tahu písma (písmo snované). Základní tiskové písmo má snované tahy zakončené serify. Dodnes se používá na celém světě.

A. která začala vznikat v 15. století. Prosadila se zásluhou humanistů, kteří tvrdili, že toto písmo je nejvhodnější pro vydávání klasických textů. A. se užívala univerzálně pro latinské texty i v zemích, kde se texty v národním jazyce psaly písmy gotickými, tj. zejména v Německu a u nás. V době baroka a klasicismu se písemná schémata již zásadně neměnila, písmo se jen přizpůsobilo novému vkusu a používání nových psacích potřeb (ocelové pero).

Zřídkavé pokusy o a-u v české sazbě pokoušeli najdeme již v 16. století (např. Gramatika česká od Beneše Optáta, Petra Gzela a Václava Philomata). Celá kniha vysázená a-ou se objevila v 18. století (Nebeský budíček duše křesťanské, 1738; tiskař Václav Jan Tibély neměl háčky, tak místo nich vysadil tečky či dvojtečky). A-u upravenou pro češtinu se snažil od roku 1794 zavést Fr. J. Tomsa. Ale až od roku 1840 se začaly vydávat soubory antikvových písem s českými literami a v roce 1848 bylo úředně zavedeno užívání antikvových písem při sazbě češtiny v učebnicích místo dosud užívaných písem lomených. Pokleslejší formy literatury (kalendáře, kramářské písně apod.) byly tištěny lomenými písmy až do počátku 20. století. Naše písmářství bylo však stále závislé na zahraniční produkci a písmech (české tiskárny byly většinou odkázány na nákup písma v cizině). První snahy o tvorbu původních českých písem začaly teprve v první třetině 20. století, ale až znárodnění polygrafického průmyslu a nemožnost dovážet písma ze zahraničí vedlo k tuzemské výrobě českých a-v. V současnosti jsou písma vytvářena digitálně, čímž dřívější nesnáze odpadají.

Klasifikace písem Mezinárodní typografické asociace (ATYPI) se v ČR neužívá; namísto ní se zde písma třídí podle Jana Solpery mezi 11 kategorií. Bere se ohled na historický vývoj písma a jeho kresebné prvky; 4 z 11 kategorií tvoří a-y a to a.:

  • Dynamická. Zahrnuje renesanční a-y vytvořené od 2. poloviny 15. století do 1. poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace. Používá se předně jako knižní písmo pro krásnou literaturu. Pozdně renesanční písma a jejich novodobé modifikace jsou použitelné univerzálně. Patří sem písma jako Garamond, Palatino, Times New Roman. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme dynamickou a-u na benátskou, renesanční (např. Adobe Garamond Pro) a pozdně renesanční (např. Adobe Caslon Pro).
  • Přechodová. Zahrnuje barokní a-y 2. poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace. V historickém a tvarovém vývoji tvoří pomyslný přechod od dynamických forem a-y, ovlivněných psanou formou, k písmům konstruovaným (statickým a-ám). Uplatňují se jako knižní písma s univerzální použitelností. Příkladem přechodové a-y je písmo Baskerville.
  • Statická. Jedná se o klasicistické a-y z konce 18. a začátku 19. století. Zahrnuje však i jejich novodobé modifikace. Všechny písmové tahy mají výrazné kontrasty v statické kresebné formě. Používá se převážně jako knižní písmo pro krásnou literaturu. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme statickou a-u didotovskou (např. Bodoni, Didot), anglickou (např. Modern 20).
  • Lineární. Tato písma zahrnují kresebné a tvarové prvky písem antikvových a bezserifových. Rozdíly ve stínování písmových tahů jsou značné, zejména u písem se skrytými serify a s rozšířenými koncovými tahy; u písem s jemnými serify bývají nepatrné. Dle charakteru tahu dále rozlišujeme lineární a-u se skrytými serify (např. Friz Quadrata) a s rozšířenými koncovými tahy (např. Optima).

Související pojmy: → písmo, → sazba, → literatura, → groteska, → asociace, Mezinárodní typografická (ATYPI), → renesance, → baroko, → rokoko, → klasicismus, → kalendář, → píseň kramářská, → tiskárna, → písmo gotické, → minuskule, → majuskule, → kniha

L:
PECINA, Martin. Klasifikace tiskových písem [on-line]. Přístup z: [1]
DANNHOFEROVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma [on-line]. Mendelova univerzita: Brno [cit. 2016-10-2]. Přístup z: [2]
KŘÍŽOVÁ, Jana, PROSR, Tomáš. Kartografická polygrafie a reprografie [on-line]. České vysoké učení technické: Praha, © 2009. Přístup z: [3]

Anna Goldmanová 2.10.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777