Z Arts Lexikon
Verze z 3. 11. 2013, 16:22, kterou vytvořil Zofka777 (diskuse | příspěvky) (Altán (summer-house))

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Altán (summer-house)

Altán Amálie na Rakovnicku z roku 1823. Foto Roman Hartl. Zdroj: [1]
Hudební altán. Rožnov pod Radhoštěm, 2009. Zdroj: [2]
Osmiboký otevřený sloupový altán Aloise Kleina z roku 1997, kryjící pramen Štěpánka, Karlovy Vary, 2011. Zdroj: [3]
Původní altán Bellevue z roku 1834 v Karlových Varech, v kresbě datované cca 1860. Dřevěný otevřený kruhový sloupový altán v antikizujícím slohu. Zdroj: [4]
Viniční altán, Grébovka, Praha, 2007, zrekonstruovaný v letech 2002-2004, dnes přístupný veřenosti. Zdroj: [5]
Jednoduchý dřevěný lesní altánek, Kunratický les, Praha, 2005. Zdroj: Foto Eva Heřmanová
Přírodní památka Třemešný vrch a altánkem, Brdy, okres Příbram, 2012. Licence Wikimedia Commons, autor T.Kristof91, [6]
Současný zahradní altán, jedna z komerčně vyráběných podob a možností. Zdroj: [7]

(z ital. altana = altán, besídka)

A. je původně vyhlídková stavbička na střeše domu, později besídka umístěná na zahradě nebo jinde (nejčastěji na kopci).

Nejpravděpodobnější teorie odvozuje původ a-ů z věžičkovitých střešních nástaveb uplatňovaných především v době antiky, renesance a klasicismu. Čínské pavilony, konstrukčně a-ům příbuzné, jsou známy již z doby před 3000 lety; některé z teorií odvozují právě od nich původ a-u. O a-ech se dochovalo poměrně málo informací. Jejich slohový vývoj se vždy opožďoval oproti vývoji sídel.

Věžičkovité nástavby na domech byly konstrukčně samostatnou nástavbou rizalitu a vždy převyšovaly střešní konstrukci domu (př. jako součást střešní zahrady) – důvodem byl také fakt, že vyšší dům znamenal větší prestiž. Poté se tyto stavbičky přestěhovaly do zahrad a byly umísťovány na vyvýšená místa, aby byl zachován jejich vyhlídkový účel. V rovinatém terénu byly stavěny na umělých návrších. Nakonec pro zachování přirozeného rázu zahrady se místo toho zhotovovaly dvoupatrové a-y. S postupným zmenšováním zahrad se nakonec rezignovalo na funkci a-u jako místa vyhlídky a staví se menší lehké přístřešky, často nedaleko domů. Dále poskytují ochranu proti nepříznivému počasí a působí v zahradě jako okrasný prvek.

Vývoj konstrukce a-ů prošel dlouhým vývojem: od jednoduchých přístřešků po bohatě zdobené, v 19. stol. zdobnosti opět ubývalo a rozměry se zmenšovaly. Největší rozvoj co do zdobnosti prodělaly a-y v Anglii. Od 2. poloviny tohoto století se staví 2 typy a-ůnákladnější a mohutnější stavby parkového typu a drobnější, užívané v soukromých zahradách. Na zámcích, letních, zahradních a lázeňských domech se a-y staví i jako kryté terasy.

A-y bývají nejčastěji dřevěné, řidčeji kovové, s podezdívkou nebo i bez. Stěny by měly být vždy částečně otevřené, někdy ovšem bývají zasklené; mohou být celistvé nebo mřížované. Střecha bývá obyčejně dřevěná, někdy z pálených tašek atp. Stavby obyčejně mívají centrální půdorys. Vedle historických a. lze hovořit i o v současnosti průmyslově vyráběných, typizovaných, zahradních, převážně dřevěných a..

Související pojmy: → půdorys, → terasa, → zámek, → zahrada, → konstrukce, → prestiž, → rizalit], → sloh, → antika, → renesance, → klasicismus, → pavilon, → besídka, → pergola, → komercionalizace.

L: KRÁTOŠKA, Martin. Architektura altánů: Závěrečná ročníková práce [on-line]. [cit. 2013-10-22]. Tábor: Střední průmyslová škola strojnická, 2005, s. 32–42. Přístup z: [8]; Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl druhý. Praha : Paseka, 1996, s. 8; BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Jiří KROPÁČEK. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991, s. 14.

Anna Goldmanová 24.10.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Zofka777