Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Akryl

A. jsou polymery esteru kyseliny akrylové a metakrylové a jejich deriváty. Jako pojidlo slouží akrylové pryskyřice. Vyvinuty byly v 60. letech 20. století nejprve pro průmyslové účely. Základem akrylových barev je metakrylátová pryskyřice, do níž je přidáno zahušťovadlo polyvinylalkohol, dále konzervace, antioxidační prostředky, regulátory schnutí, prostředky k úpravě filmu (mat či lesk) a prostředky upravující konzistenci pasty. Některé z těchto činitelů přidává sám malíř ve formě media k ředění barev (lesk – mat). Barvy si lze připravit i svépomocí.

Polymery esteru kyseliny akrylové jsou za normální teploty měkké a lepivé, polymery esteru kyseliny metakrylové jsou tuhé a nelepivé. Výše teploty jejich měknutí závisí na polymerním stupni a na povaze alkoholů použitých pro esterifikaci obou kyselin. Polyestery nižších alkoholů myjí vysoký bod měknutí a za normální teploty to jsou pevné až tvrdé, poněkud křehké pryskyřice rozpustné v benzenu, toluenu, ketonech a esterech. Jsou dokonale stálé na světle, odolávají zásaditému i kyselému prostředí a vlivům povětrnosti, asi nejlépe ze všech běžných syntetických polymerních materiálů. Snášejí se s pigmenty a dobře lnou k podkladu. Po zaschnutí se nerozpouštějí ve vodě.

V průmyslové výrobě se z jejich roztoků připravují laky a emailové barvy na materiály jako cement, vápenné omítky, papír, karton, dřevo, plátno a vodné disperze a disperzní barvy.

Akrylátové vodní disperze, základ akrylových barev používaných v moderní malbě, se snášejí s temperovými barvami, kterým dodávají odolnost a vodovzdornost při aplikaci na exteriéru. Disperze též omezuje zesvětlení barvy při schnutí.

Ve srovnání s olejovou barvou akrylová rychle schne a jsou odolné proti praskání. Lze ji nanášet pastózně i ve formě lazur. Současné disperzní barvy obsahují jak tradiční barevné, tak i fluorescenční či kovové pigmenty.

U některých druhů a-ů je z hlediska konzervace a restaurování na závadu ztráta rozpustnosti v rozpouštědlech, ve kterých byly původně rozpuštěny. Takové barvy by neměly zastávat funkci obrazových laků ani pojidel barev určených pro retuš při restaurování. Výhrady se však nevztahují na běžné malířské barvy s akrylátovými pojidly.

K izolování pijavých podkladů nebo jako fixativu uhlokreseb či pastelů lze uží roztok kopolymeru metylesteru kyseliny akrylové a etylesteru kyseliny metakrylové.

Související pojmy: → konzervace, → restaurování, → retuš, → fixativ, → pigment, → krakelování, → lak, → email, → tempera, → barva olejová, → pryskyřice, → papír, → lazura, → malíř, → malba, → malba pastózní, → pastel, → kresba, → exteriér

L:
KUBIČKA, Roman, ZELINGER, Jiří. Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství. Praha : Grada, 2004, s. 23.
TOROŇ, Jiří. Materiály a praktická technologie v malbě. Praha : Akademie výtvarných umění, 1984, s. 186–187.
SLÁNSKÝ, Bohuslav. Technika v malířské tvorbě: (malířský a restaurátorský materiál). Praha : SNTL, 1976, s. 59–60.

Anna Goldmanová 27.11.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, MaTata, Zofka777