Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 15: Řádka 15:
 
'''3.''' jednotlivé ''výroky Kristovy dochované mimo evangelia'' (např. Tomášovo apokryfní evangelium, spisy Otců církve, Talmud). Termín poprvé použil roku 1776 německý učenec '''''J. G. Körner'''''.  
 
'''3.''' jednotlivé ''výroky Kristovy dochované mimo evangelia'' (např. Tomášovo apokryfní evangelium, spisy Otců církve, Talmud). Termín poprvé použil roku 1776 německý učenec '''''J. G. Körner'''''.  
  
Související pojmy: → [[evangelium]], → [[apokryf]], → [[středověk]], → [[náhrobek]], → [[magie]], → [[symbol]], → [[světec]], → [[obraz]], → [[drahokam]], → [[email]], → [[bronz]], → [[zlato]], → [[měď]], → [[šarnýr]], → [[fibule]], → [[dekorace]], → [[antika]], → [[biskup]], → [[kabala]], → [[renesance]], → [[Talmud]]  
+
Související pojmy: → [[evangelium]], → [[apokryf]], → [[středověk]], → [[náhrobek]], → [[magie]], → [[symbol]], → [[světec]], → [[obraz]], → [[drahokam]], → [[email]], → [[bronz]], → [[zlato]], → [[šarnýr]], → [[fibule]], → [[dekorace]], → [[antika]], → [[biskup]], → [[kabala]], → [[renesance]], → [[Talmud]]  
  
 
L: <br>
 
L: <br>

Verze z 12. 10. 2016, 16:30

Agrafa

(z řec. agrafon = nepsané věci)

1. spona k sepnutí oděvu či sloužící jako jeho dekorace. A. spínala ve středověku plášť mužů i žen. Je buď jednotná, jako antická fibule, nebo se skládá ze dvou částí přišitých na protilehlé okraje oděvu. Druhá bývá na rozdíl od fibule bez ostnu a má háček. Tvar fibule měla a. v době Mervejců. A-y se nosívaly na rouchu, na opasku, od 15. století též na čapkách a kloboucích. Ve 12. století se objevují dvoudílné, mnohdy řetízkové nebo v podobě šarnýrů. Bývaly bronzové, měděné, zlaté, zdobené emailem i drahými kameny (z drahých kovů si pořizovala a-y nobilita). Ve 14. století nacházíme též kostěné a-y. Vizuální doklady a-f nacházíme na obrazech svatých či na náhrobcích. Symbolickou úlohu plnily a-y na biskupských rukavicích.

Ve 13. až 14. století byly velmi populární spony s nápisy se zúženým i plným rámečkem šestiúhelníkového nebo srdčitého tvaru. Nápisy na těchto sponách byly různorodé od náboženských (např. „Ihesus Nazarenus Rex Iudeorum“) až po světské (např. „Sans departier“ – Všechna má láska je tvá). Také se zde objevovaly motivy přátelství (např. spona z doby kolem 1300 s nápisem „Jesui ci en liu dami“ – Jsem zde jako přítel). Nápisy prozrazují, že se spony užívaly jako dárky z lásky, případně přátelství. Náboženské nápisy se při výkladech mnohdy spojují s ochranitelskou a magickou funkcí – byly zde užívány kabalistické formy božího jména. Ve středověku spona spínala plášť zpravidla na hrudi, zatímco v renesanci se podle antického vzoru nosila i na rameni. A-y užívané k sepnutí těžšího svrchního roucha začaly mizet v 17. století a ustupovaly drobnějším tvarům.

Někdy je těžké rozlišit opaskovou přezku od a-y.

2. drátěná ochrana k zajištění zátky v láhvi s šumivým vínem.

3. jednotlivé výroky Kristovy dochované mimo evangelia (např. Tomášovo apokryfní evangelium, spisy Otců církve, Talmud). Termín poprvé použil roku 1776 německý učenec J. G. Körner.

Související pojmy: → evangelium, → apokryf, → středověk, → náhrobek, → magie, → symbol, → světec, → obraz, → drahokam, → email, → bronz, → zlato, → šarnýr, → fibule, → dekorace, → antika, → biskup, → kabala, → renesance, → Talmud

L:
KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2007, s. 28.
ŠLANCAROVÁ, Věra. Podoba středověkého šperku na základě jihomoravských nálezů: Disertační diplomová práce [on-line]. Masarykova univerzita, Brno, 2016, s. 69–71. Přístup z: [1]
AGRAFA DI GESU [on-line]. Přístup z: [2]

Anna Goldmanová 9.10.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Zofka777