Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Agogika

(z řec. agogé – vedení, výchova)

1. v hudbě odchylky od udaného tempa skladby pravidelného rytmu, jak to vyžaduje výraz skladby a její přednes. A. není zaznamenána v notovém zápisu, ale musí být vycítěna a správně vystižena interpretem. Změny nejsou metrorytmicky a tempově vůbec nebo jen částečně fixovány – např. crescendo se obvykle pojí se zrychlením, diminuendo se zpomalením.

V antické rytmice znamenalo agogē nuancovanost tempa, v harmonice stupňovitost melodického pohybu.

H. Riemann začal koncem 19. století pod tímto pojmem rozumět změny tempa, jež zpravidla nebývají zachyceny v notovém záznamu. A. měla velký význam již pro interpretaci barokní hudby. Za zvláštní agogické řešení se považuje realizace tempa rubata, které v 17. a 18. století znamenalo uvolněný přednes jednotlivých tónů či znějících hlasů při zachování rytmiky doprovodu (tzv. vázané rubato). V 19. a 20. století byly upřednostňovány tempové proměny celé faktury (zv. volné rubato).

Z běžného notového záznamu není jasně patrné, jaké agogické změny a na kterých místech v kinetice skladby provést. V dobových pojednáních či předmluvách k dílům však lze nalézt dokazy o tom, že a. byla známa, používána a někdy autorem i vyžadována (př. G. Frescobaldi, úvod k 1. svazku Toccat, 1614).

V ideálním případě agogické změny ve vícehlasu (nejedná-li se o vázané rubato) se mění celková hybnost plochy plynule. Děje se tak pozvolným posunováním rytmických impulsů v čase. Při realizaci a-y je třeba vycházet z celkové hybnosti plochy a všechny změny provádět s ohledem na ni.

2. je obecná teorie výchovy; zabývá se výchovou jako takovou, zkoumá a rozpracovává otázky výchovy a vzdělávání dospělých. A. zahrnuje pedagogiku, andragogiku a gerontagogiku. Vymezuje cíle, smysl a podstatu výchovy a hledá konkrétní prostředky ve výchovné praxi. Pojem se příliš nevžil.

Související pojmy: → teorie, → pedagogika, → rubato, → rytmus, → impuls, → autor, → tón, → hudba barokní, → tempo, → harmonie, → melodie, → umělec, → zápis notový, → crescendo, → diminuendo, → skladba.

L:
ODEHNAL, Karel. Hudební kinetika v canzonách a sonátách 17. století: Frescobaldi – Berardi – Corelli: Bakalářská diplomová práce [on-line]. Brno, 2007, s. 34–35. Přístup z: [1]
PALÁN, Zdeněk. Agogika [on-line databáze]. Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s.: Praha 2. Přístup z: [2]
SMOLKA, Jaroslav. Malá encyklopedie hudby. Praha : Supraphon, 1983, s. 17–18.

Anna Goldmanová 7.10.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Joe Angrešt