Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Absurdita (absurdno)

(z lat. absurdus = nesmyslný, nejapný)

A. či absurdní fakt je to, co se příčí zdravému rozumu, co je protismyslné; absurdní situace vzniká tam, kde se vytvářejí protismyslné vztahy mezi určitými jevy skutečnosti. Absurdní je např. to, že pokrok vědy a techniky vede též k hromadění nukleárních zbraní, jimiž lidstvo může veškerý pokrok zvrátit a samo sebe zničit.

V literatuře představuje a. kategorii příbuznou komičnu, i když má blíže k tragičnu, poněvadž odhaluje obvykle tak hluboké a nepochopitelné rozpory, že působí spíše děsivě než směšně. Absurdní literatura založená na absurdnu (a-ě) má své blížence v grotesce, nonsensu a černém humoru.

K rozvoji absurdní literatury však dochází zejména v 20. století, když odráží sílící pocity absurdnosti existence člověka v cizím, nepochopitelném a nepřátelsky hrozivém světě, v němž jedinec ztrácí význam, stává se pouhým nástrojem technické civilizace i mocenských zájmů a není schopen se „lidsky“ domluvit se světem kolem sebe. Takovéto pocity se výrazně objevují v díle F. Kafky, v expresionismu i surrealismu, a zvláště v existencionalismu a tzv. absurdním dramatu.

V divadelním dramatu se v 50. a 60. letech vyhranil významný proud zvaný absurdní drama. Absurdita samoty člověka mezi lidmi zde tvoří však nejen námět, ale i součást jeho realizace v sujetu (syžetu). Dialogy přestávají vytvářet rozhovor a mění se v nesouvislé monology, děj není skutečným dějem, ale jen ilustrací absurdního postavení „odlidštěných“ jedinců.

Významným představitelem absurdního dramatu je např. Samuel Beckett (1906–1989), francouzský dramatik a prozaik irského původu, nositel Nobelovy ceny (Čekání na Godota, Konec hry). U nás je znám jako autor absurdních her především Václav Havel. Jeho díla předváděla názorně absurditu fráze a absurditu začarovaného kruhu byrokratismu v komunistickém totalitárním systému, sledovala způsoby společenské přizpůsobivosti lidí a manipulace s lidmi odlidštěnou mocí, vztah člověka s mocí (např. Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění, Audience, Žebrácká opera).

Související pojmy: → umění, → žánr umělecký, → divadlo, → komika, → literatura, → groteska, → humor černý, → nonsens, → civilizace, → expresionismus, → surrealismus, → existencionalismus, → drama, → drama absurdní, → dramatik, → prozaik, → sujet, → monolog, → dialog, → rozhovor, → fráze, → cena Nobelova za literaturu, → manipulace, → audience, → opera.

L:
KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. Praha : Albatros, 2001, 671 s. Klub mladých čtenářů (Albatros).

Lenka 13.12.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Lenka, Zofka777