Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Žudr na Vyškovsku

Ž. na Vyškovsku je varianta klasického hanáckého žudru spojená s historickou německou jazykovou enklávou v této oblasti, která je dnes dochována zejména v obcích Lysovice (č.p. 21, 23, 33, 72; v rámci vesnické památkové rezervace), Rostěnice-Zvonovice (č.p. 51, 52, 53; nejstarší žudry byly zde vystavěný již v 17. století) a Kučerov (č.p. 12; z 30. let 19. století). Jedná se o součást původních hliněných domů z nepálených cihel (vepřovic), které jsou bíle omítnuty a které vznikly díky bavorským osadníkům, kteří na jižní Vyškovsko začali přicházet ve 14. století z podnětu pánů z Obřan, v rámci vnější kolonizace.

Podle Celé (vycházející z publikace Frolec, Vařeka, Mruškovič) je vyškovský žudr přechodovým typem se znaky žebračky (→ žudro) i žudra (→ žudr) na Olomoucku. Má mnohem menší půdorys, zabírá 2 až 4 m čtvereční. Vstupní otvor má typický hřibovitý tvar, šířka přístavby převládá nad její hloubkou. Typický vyškovský žudr byl opatřen většinou polovalbovou střechou se zkoseným štítem. Velká variabilita je patrná i v osvětlovacích otvorech. V horní části štítu průčelní zdi jsou dvě až tři drobná okénka ve tvaru obdélníku, půlkruhu, kruhu, která umožňovala odvětrávání komorového prostoru sýpky. Půlkruhové výklenky v bočních stěnách žudru sloužily ke kultovním účelům – umístění sošek světců. Vyskytují se též v mnoha podobách či vůbec. V Lysovicích je též patrná žudrová branka, umístěná do ostění vstupního otvoru. Většina žudrů tvořila vstup do stavení selských, výjimečně do domkářských. Žudry byly na návsi symetricky rozmisťovány v protilehlých frontách. V Lysovicích však platí jen zčásti, jedna z front je přerušena zahradou obecní hospody. (Celá)

Dalším specifikem vyškovského žudru jsou vějířovité reliéfy na omítce domu (tzv. murl či těrkování), které byly vytvářeny originálním vlnkovitým vtlačováním prstů do vlhké hlíny, jak v interiéru tak exteriéru žudru a mohly tak vytvářet jeho osobitý ráz; dále průchod do žudru uzavíratelný zpravidla nízkou dřevěnou brankou či šindelová střecha z rákosu.

"Celkový počet žudrů na Vyškovsku byl 484 ve 30. letech 19. století, což daleko předstihuje vnitrohanácký okres olomoucký s počtem objektů 220". (Celá) Vývoj početního stavu usedlostí s žudry v Lysovicích uvádí tato autorka následovně: 1826 (48), 1833 (47), 1945 (13), 1958 (11), 2009 (4). Ubývání žudrů je nepochybně starého data, neboť nápadné soustředění právě na území konzervativního německého ostrůvku není náhodné. V letech 1826 - 1945 ročně ubývalo asi 3,5 žudru, v době poválečné pak jedno žudro za rok. Není tedy pravdou, že žudrové domy byly ničeny až s příchodem českého poválečného osídlení. Dokládá to i farní kronika z roku 1857: „....zmizely nepěkné přístavky před vchody, zvané žudry, čímž se vsi dostalo neobyčejně přívětivého a pravidelného vzhledu.“ (Celá)

Související pojmy: → žudr, → žudro, → žondr, → architektura lidová, → architektura, → tradice, → region kulturní, → kultura regionální, → enkláva, → enkláva jazyková, → půdorys, → rizalit, → veranda, → štít, → kult, → usedlost venkovská, → kronika, → kronika farní, → zóna vesnická, památková, → těrkování.

L:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef, MRUŠKOVIČ, Štefan. Lidová architektura : encyklopedie. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1983, 359 s.
CELÁ, Zdeňka. Studie péče a využití souboru staveb lidového stavitelství v Lysovicích. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně, Agronomická fakulta, Brno 2009, s. 21-22, 64 s. Přístup z: [1]

Odkazy:
GURYČA, Richard. Žudrové domy na Vyškovsku. Chatar-chalupar.cz. [on-line]. Přístup z: [2]
Turistika.cz. Žudrové domy v Lysovicích na Vyškovsku. Přístup z: [3]
Turistika.cz. Žudrové domy v Roštěnicích na Vyškovsku. Přístup z: [4]
Turistika.cz. Žudrový dům v Kučerově. Přístup z: [5]

Eva Heřmanová 28.12.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Joe Angrešt, Zofka777