Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Žánr

(z franc. genre, z řec. genos = rod, druh)

1. způsob, obor, druh; skupiny či soubory literárních děl vyznačující se společnými znaky (kompozičními, tématickými, formovými apod.).

Ź. se liší od druhového členění literatury, vycházejícího z obecných, zpravidla estetických principů, a používá nadčasových kategorií. Je chápán jako konkrétní, historicky vzniklý a časově proměnlivý. Spadají sem různorodé skupiny děl, od relativně stabilních jako epos, povídka, komedie apod., až po užší, které jsou historicky krátkodobě vymezeny. Vymezení podléhala proměnám, ž-y se navzájem prolínaly a směšovaly. Již v antickém Římě vycházely kuchařky, snáře, astrologické příručky atd. Ž-y můžeme považovat za součást knižní kultury.

Dle druhového schématu rozlišujeme ž-y epické, lyrické a dramatické a vnitřně je členíme na románové, povídkové apod. Dle specifických rysů členíme ž-y na tematické, kompoziční a synkretické.

V literární vědě se pojem ž. užívá bez přesnějšího terminologického povědomí. Někdy jsou jednotlivé ž-y zjednodušeně spojovány s relací „vyšší“, „nižší“.

2. obraz, zobrazení scén s námětem z denního života nějakého typického prostředí. Hovoříme též o žánrové malbě.

3. menší slovesné dílo s námětem z denního života určitého typického prostředí.

Související pojmy: → literatura, → obraz, → terminologie, → věda literární, → námět, → malba, → epika, → lyrika, → drama, → kompozice, → příručka, → snář, → astrologie, → kultura, → epos, → povídka, → komedie, → scéna, → žánr umělecký, → žánry filmové, → žánry hudební, → žánry literární.

L:
HALADA, Jan. Člověk a kniha. Praha : Karolinum, 1993, s. 104–110.
KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2007, s. 870.

Anna Goldmanová 11.7.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka, Zofka777