Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Šindel

(z něm. Schindel, z lat. scandula = šindel)

Š. je úzká dřevěná destička o délce 50–60 cm, šířce 7–15 cm a tloušťce 1,5 cm, která je na jedné straně opatřena drážkou a na druhé straně ostřím a užívá se na krytí střechy venkovských staveb v lesnatých horských a podhorských oblastech (Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jizerské hory, Českomoravská vrchovina, Jeseníky, Beskydy, karpatská část Moravy a Slovenska). V oblastech s drsným podnebím se š-y pobíjely i roubené stěny a štít domu. Starší a trvanlivější (30–40 let) je ručně štípaný š. (tzv. ruční) z měkkého dřeva (jedle, lípa, borovice), mladší je řezaný š., jehož výroba je levnější a rychlejší, ale trvanlivost kratší (má drsný povrch způsobený přeřezáním dřevních vláken).

  • Štípaný š. se vytíná směrem poloměrů ze suchých špalíků a pořízem se seřízne jeho plocha a vyhobluje drážka.
  • Řezaný š. se dělá ze smrkových, 1,5 cm tlustých prken, drážka i péro se vyhobluje.
  • Tzv. švédský š. neboli šindálek jsou prkénka asi 30–40 cm dlouhá (k obkládání stěn o délce jen 20 cm), 10–12 cm široká, na spodním konci asi 1 cm, na vrchním 5–7 mm tlustá, tvaru obdélníkového nebo na spodním konci seříznutá, obyčejně pořízem na ploše zhlazená nebo ohoblovaná.

Š. se klade ostrou hranou proti směru převládajících větrů na řídké laťování (ve vzdálenosti 35–45 cm), takže přesahuje o 15 cm. Na spodní lať se každý š. přichytí jedním hřebíkem (šindelákem), na horní lať se přichycuje každý šestý až osmý. š. Hřeben střechy se kryje přesahováním poslední řady na závětrné straně o 8–10 cm. Š. se přibíjejí v jedné nebo ve dvou vrstvách. Konce š-ů byly někde ozdobně seříznuté (Krušné hory).

V současnosti se pojmem š. označují i moderní asfaltové střešní krytiny nejrůznějších tvarů, např. kanadská šindel, belgická šindel apod.

Související pojmy: → střecha, → štít, → architektura lidová, → srub.

L:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1983, s. 221–222;
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátý čtvrtý. Praha : Argo, 2002, 915 s.

Odkazy:
Wikipedie. Heslo Šindel. Přístup z: [1]
Šindele z Valašska. Přístup z: [2]

Anna Goldmanová 1.8.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777